Svaté Rodiny A

Poslední neděle v lednu

J 20, 11-18

11Marie stála venku před hrobem a plakala. Jak plakala, naklonila se do hrobu 12a uviděla dva anděly v bílém rouchu sedící na místě, kde leželo Ježíšovo tělo; jednoho u hlavy a druhého u nohou. 13A ti jí řekli: „Ženo, proč pláčeš?“ Řekla jim: „Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili.“ 14Když to řekla, otočila se dozadu a uviděla tam stát Ježíše; nevěděla však, že je to Ježíš. 15Ježíš jí řekl: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“ Ona mu v domnění, že je to zahradník, řekla: „Pane, jestliže tys ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já si ho vezmu.“ 16Ježíš jí řekl: „Marie!“ Ona se otočila a hebrejsky mu řekla: „Rabbuni“, což znamená ‚Učiteli‘. 17Ježíš jí řekl: „Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke svému Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: ‚Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu.‘“ 18Marie Magdalská šla a zvěstovala učedníkům: „ Viděla jsem Pána“, a oznámila jim to, co jí řekl.

Témata svátku: Sir – vděčnost rodičům; Ko – odpouštějte si; L – rodiče přinesli Ježíše do chrámu

Sir 7, 27-30. 32-36

27Z celého srdce měj ve vážnosti svého otce a nikdy nezapomínej na bolesti té, která tě porodila.

28Pamatuj, že jimi jsi byl zplozen. Jak jim odplatíš to, co oni dali tobě?

29Z celé své duše se boj Hospodina a měj v úctě jeho kněze.

30Ze všech sil miluj toho, kdo je tvým tvůrcem, a jeho služebníky neopouštěj.

31Boj se Hospodina a měj ve vážnosti kněze, dej mu jeho podíl, jak je ti přikázáno: prvotiny, oběti za vinu, plece z obětního daru, oběť posvěcení a prvotiny svatých věcí .

32Měj otevřenou dlaň k chudému, aby se naplnila tvá blaženost.

33Dar je projev přízně vůči každému, kdo žije, ale neodpírej projev přízně ani tomu, kdo je mrtev.

34Neodvracej se od plačících a s těmi, kdo naříkají, i ty naříkej.

35Neváhej navštěvovat nemocné, neboť za takové skutky budeš milován.

36Budeš-li ve všech svých úvahách pamatovat na vlastní konec, navěky nezhřešíš.

Ž 128, 1-5

1 Blahoslavený je každý, kdo se bojí Hospodina, ten, kdo chodí po jeho cestách. 2Jistě budeš jíst výtěžek svých rukou, bude ti blaze, bude ti dobře. 3Tvá žena bude jako úrodná réva uvnitř tvého domu, tví synové jako výhonky oliv kolem tvého stolu. 4Hle, takto bude požehnáno muži, který se bojí Hospodina. 5Kéž ti požehná Hospodin ze Sijónu — pak budeš hledět na dobro Jeruzaléma po všechny dny svého života.

Ko 3, 12-21

12Oblečte se tedy jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, v slitovný soucit, dobrotu, pokoru, vlídnost a trpělivost. 13Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpusťte i vy. 14A nad to všechno mějte lásku, která je poutem dokonalosti. 15Pokoj Kristův ať rozhoduje ve vašich srdcích; k němu jste byli také povoláni v jednom těle. A buďte vděčni. 16Slovo Kristovo ať ve vás bohatě přebývá. Ve vší moudrosti se navzájem vyučujte a napomínejte a s vděčností zpívejte Bohu ve svých srdcích chvalozpěvy, oslavné zpěvy a duchovní písně. 17A všechno, cokoli činíte slovem nebo skutkem, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu a Otci. 18Ženy, podřizujte se svým mužům, jak se sluší v Pánu. 19Muži, milujte své ženy a nebuďte k nim příkří. 20Děti, poslouchejte své rodiče ve všem, neboť to je milé v Pánu. 21Otcové, nedrážděte své děti, aby nemalomyslněly.

Ko 3, 15-16

15Pokoj Kristův ať rozhoduje ve vašich srdcích; k němu jste byli také povoláni v jednom těle. A buďte vděčni. 16Slovo Kristovo ať ve vás bohatě přebývá. Ve vší moudrosti se navzájem vyučujte a napomínejte a s vděčností zpívejte Bohu ve svých srdcích chvalozpěvy, oslavné zpěvy a duchovní písně.

L 2, 22-33

22A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pána, 23jak je napsáno v Pánově zákoně: ‚Každý mužského pohlaví, který otevírá lůno, bude nazván svatý Pánu‘, 24a aby dali oběť podle toho, co je řečeno v Pánově zákoně, ‚párek hrdliček nebo dvě holoubata‘. 25A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izraele, a Duch Svatý byl na něm. 26Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. 27Ten přišel v Duchu do chrámu. Když rodiče přinesli chlapce Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje Zákona, 28on si ho vzal do náručí, vzdal chválu, dobrořečil Bohu a řekl: 29„Nyní, Panovníku, podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji, 30neboť mé oči spatřily tvou záchranu, 31kterou jsi připravil před tváří všech lidí, 32světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“ 33Jeho otec a matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno.