Úterý po 2. neděli adventní A
Vánoční okruh – advent a Vánoce; Epifanie a Křtu Páně
Nedělní adventní lekcionář kopíruje s drobnými odchylkami – obvykle o nějaký verš delší perikopa (na 6 místech) – lekcionář římský. Ve všech 3 cyklech (A,B,C) se evangelia 1. neděle týkají Kristova druhého příchodu. Na rozdíl od konce liturgického roku není ukazováno na hrůzy, které budou parusii předcházet, důraz je dáván na radostné očekávání této události. Evangelia 2. a 3. neděle adventní si všímají Kristova Předchůdce a Křtitele Jana, evangelia 4. neděle událostí bezprostředně předcházející narození Páně.
Klíčem k perikopám 2. neděle adventní A je 2. čtení (Ř 15, 4-13). Zaslíbení daná Izraeli platí a jsou rozšířena na všechny národy – tj. křesťanské poselství je univerzální. Text obsahuje 4 SZ citace, kterými to Pavel dotvrzuje. Poslední z nich „Bude kořen Isajův, ten, jenž povstane, aby vládl národům; v něj budou pohané doufat“ (Iz 11,10) je obsažen v 1. čtení (Iz 11, 1-10). V evangeliu (Mt 3, 1-12) je do úst Jana Křtitele kladena věta: „Nedomnívejte se, že si můžete říkat: Náš Otec je Abraham. Neboť vám pravím, že Bůh může Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů.“ (Mt 3,9)
SZ texty všedních dní (všechna z Iz), připravujících na neděli (čt, pá, so) se vztahují k Jeruzalému (Sijónu) – místu, kde dojde k naplnění božích příslibů záchrany. Na hoře Sijón bude „útočiště a úkryt“ (Iz 4, 2-6 ve čt), lidu bydlícímu na Siónu Hospodin „ováže zlomeninu“ (Iz 30, 19-26 v pá), Deuteroizaiáš volá k srdci Jeruzaléma: Hospodin přichází s mocí (Iz 40, 1-11 v so). Sobotní text obsahuje i výzvu: „Připravte cestu Hospodinu, napřimte v pustině silnici pro našeho Boha“, která je citována v nedělním evangeliu (i v evangeliu soboty).
SZ text pondělí (Iz 25, 1-16a) popisuje bezútěšnou situaci zničené země, ale končí jásotem: „Sláva Spravedlivému“ jako reflexe 1. nedělního čtení kde „Spravedlnost bude pásem boků“ toho jenž přichází. Úterní (Iz 41, 14-20) a středeční SZ text (Gn 15, 1-18) spojuje výzva „neboj se“. „Neboj se červíčku Jákobův, já ti budu pomáhat“ (út) a „Neboj se Abrame, já jsem tvůj štít“ (st) Středeční text je reflexí nedělního evangelia: V moci boží je, že Abram, jehož žena je neplodná bude mít potomstva jako hvězd na nebi.
NZ text čt (Sk 1, 12-17.21-26) o zvolení Matěje ukazuje kontinuitu poslání Jan Křitel – Ježíš – Matěj. Místo, kde se tak děje (Jeruzalem) propojuje tuto perikopu s SZ čtvrtečním textem.
NZ text pá (Sk 13, 16-25) zaznamenávající Pavlovu derašu (výklad přečteného) ukazující na davidovský původ zachránce, kterému předcházel Jan. Text poukazuje na všechna nedělní čtení. Sobotní evangelium (J 1, 19-28) má obdobnou tématiku (poslání Jana Předchůdce) jako evangelium nedělní. Pondělní NZ text (1 Te 4, 1-12) je jakousi protiváhou perikop okolo této neděle, které zdůrazňují univerzalitu spásy. Úterní NZ perikopa (Ř 15, 14-21) je pokračováním a rozvinutím 2. nedělního čtení. Středeční evangelium (Mt 12, 33-37) je reflexí smyslu evangelia nedělního.