Úterý po 7. neděli po Zjevení Páně C – 1 Sa 24, 1-22

¹David odtamtud vytáhl a pobýval v pevnostech Én-gedí. ²Stalo se, že když se Saul vrátil z pronásledování Pelištejců, oznámili mu: Hle, David je v pustině Én-gedí. ³Saul vzal tři tisíce mužů vybraných z celého Izraele a vydal se hledat Davida a jeho muže směrem ke Kozorožčím skalám. ⁴Když došel k ovčím ohradám u cesty, byla tam jeskyně. Saul do ní vstoupil, aby si ulevil. David se svými muži seděl vzadu v jeskyni. ⁵Davidovi muži mu řekli: Hle, toto je den, o kterém ti Hospodin řekl: Hle, vydám tvého nepřítele do tvé ruky. Učiň mu to, co (se ti líbí.) David vstal a potají odřízl okraj Saulova pláště. ⁶Potom se však stalo, že (Davida trápilo svědomí) kvůli tomu, že odřízl okraj Saulova pláště. ⁷Svým mužům řekl: Ať je to ode mě vzdáleno kvůli Hospodinu, abych učinil něco takového svému pánu, Hospodinovu pomazanému, a vztáhl na něj ruku, neboť je to Hospodinův pomazaný. ⁸Těmito slovy David bránil svým mužům a nedovolil jim povstat proti Saulovi. Saul vstal, vyšel z jeskyně a šel svou cestou. ⁹Potom vstal i David, vyšel z jeskyně a volal za Saulem: Můj pane a králi. Když se za ním Saul ohlédl, poklekl s tváří k zemi a klaněl se. ¹⁰Nato David Saulovi řekl: Proč posloucháš slova (těch, kdo říkají:) Hle, David usiluje o tvé zlo? ¹¹Hle, (tvé oči v tento den viděly,) že tě Hospodin dnes vydal v jeskyni do mé ruky. Říkali mi, abych tě zabil, ale slitoval jsem se nad tebou; řekl jsem: Nevztáhnu ruku na svého pána, neboť je to Hospodinův pomazaný. ¹²Otče můj, pohleď a podívej se na okraj svého pláště v mé ruce. Když jsem odřízl okraj tvého pláště a nezabil tě, hleď se přesvědčit, že na mé ruce není zlo ani přestoupení. Nezhřešil jsem proti tobě, ale ty číháš na můj život, (abys mě o něj připravil.) ¹³Ať Hospodin soudí mezi mnou a tebou! Ať mě Hospodin pomstí na tobě, ale má ruka proti tobě nebude. ¹⁴Jak říká dávné přísloví: Od ničemů vychází ničemnost, ale má ruka proti tobě nebude. ¹⁵Proti komu vytáhl izraelský král? Koho pronásleduješ? Mrtvého psa? Jednu blechu? ¹⁶Ať je Hospodin soudcem a soudí mezi mnou a tebou! Ať pohlédne a vede můj spor a zjedná mi právo vůči tobě! ¹⁷Stalo se, že když David domluvil tato slova k Saulovi, Saul řekl: Je to tvůj hlas, můj synu Davide? Pak Saul (pozvedl svůj hlas a rozplakal se.) ¹⁸Řekl Davidovi: Jsi spravedlivější nežli já, neboť jsi (mi způsobil dobro,) zatímco já (jsem ti působil zlo.) ¹⁹Dnes jsi dokázal, že jsi se mnou jednal dobře: Když mě Hospodin vydal do tvé ruky, nezabils mě. ²⁰Vždyť najde-li někdo svého nepřítele, propustí ho v dobrém? Ať ti odplatí Hospodin dobrem za to, co jsi mi dnes učinil. ²¹Nyní vím, že opravdu budeš kralovat a izraelské království (ve tvé ruce) obstojí. ²²Proto mi nyní (přísahej při Hospodinu,) že nevyhladíš mé potomstvo po mně a nevyhladíš mé jméno z domu mého otce. ²³David Saulovi přísahal. Pak Saul odešel do svého paláce a David se svými muži šel do pevnosti.