Sobota před 15. nedělí v mezidobí C
Struktura nedělního ekumenického lekcionáře v mezidobí po Letnicích, cyklus C
Lekcionář je tvořen třemi řadami semikontinuálních čtení:
1. (starozákonní) čtení je voleno z prorocké literatury. Jednotlivé, postupně čtené knihy, jsou řazeny chronologicky, podle jejich vzniku. 9.-14. neděle je věnována „nepíšícím“ prorokům Eliášovi a Elíšovi – čte se z 1. a 2. knihy královské. O 15.-16. neděli je čten Ámos, 17.-18. neděli Ozeáš, 19.-20. neděli Izaiáš (jsou mu věnovány pouze dva týdny, neboť je hojně čten o svátečních obdobích). Největší prostor je dán Jeremiášovi (21.-29. neděle, z toho 27. neděli je čten Pláč). 30. neděle patří Joelovi, 31. neděle Abakukovi, 32. neděle Ageovi (liturgický rok uzavírá 33. nedělí Izaiáš a 34. nedělí Jeremiáš). Nedělní SZ čtení se promítá i do všedních SZ čtení. Celý týden (od čtvrtka do středy) se čte ze stejné knihy jako v neděli (s výjimkou 12. neděle).
2. (novozákonní) čtení jsou volena z Pavlových a pavlovských listů. Jednotlivé listy jsou po sobě zařazeny rovněž víceméně chronologicky, podle doby jejich vzniku (což mnohdy není jednoznačné). 9.-14. neděli se čte list Galaťanům, 15.-18. list Kolosanům, o 19.-22. neděli je čteno ze 11.-13. kapitoly listu Židům. 23. neděle patří listu Filemonovi, 24.-26. neděle prvnímu listu Timotejovi, 27.-30. neděle druhému listu Timotejovi. Pro závěr liturgického roku (31.-34. neděle) je vybrán druhý list Tesanolickým.
3. (evangelijní) čtení jsou volena semikontinuálně z Lukáše.
15. neděle v mezidobí C
Nedělní evangelium (L 10, 25-37) obsahuje dvojpřikázání lásky demonstrované jednáním milosrdného Samařana. S tím koresponduje 2. čtení (Ko 1, 1-14), kde autor píše o „vaší lásce v Duchu“ (Ko 1,9) či si přeje „abyste nesli ovoce v každém dobrém skutku…“ (Ko 1,10)
1. čtení (Am 7, 7-17) obsahuje vyvolení proroka. Z nejstaršího píšícího proroka Amose se kontinuálně čte celý týden: čtvrtek Am 1,1 – 2,3; pátek Am 2, 4-11; sobota Am 2,12 – 3,8; pondělí Am 3,9 – 4,5; úterý Am 4, 6-13; středa Am 5, 1-9. Čtení pokračují i týden následující.
NZ čtení čtvrtku (Jk 2, 14-26) konstatuje, že víra se musí projevovat skutky. Tím souvisí s tématem nedělního 2. čtení a evangelia. V pátek (Sk 7, 9-16) je připomenuta Josefova láska k bratřím přesto, že jej prodali do otroctví. Sobotní evangelium (J 3, 16-21) obsahuje klíčový verš: „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (J 3,16)
NZ čtení pondělka (Jk 2, 1-7) vyzývá k lásce k odstrčeným. Úterní čtení (1 J 3, 11-17) připomíná výzvu „abychom se navzájem milovali“ (1 J 3,11). Středeční evangelium (Mt 25, 31-46) ukazuje, že na konci časů budeme souzeni podle skutků.