Pátek před 9. nedělí v mezidobí B

Obecná charakteristika nedělního lekcionáře v mezidobí cyklu B

Evangelia jsou volena (3.-33. neděle) semikontinuálně z Marka. Výjimku tvoří 6. kapitola Janova evangelia zařazená o 17.-21. neděli.

2. čtení jsou vybrána semikontinuálně z 2. listu Korinťanům (7.-14. neděle), Efesanům (15.-21. neděle), listu Jakubova (22.-26. neděle), listu Židům (27.-33. neděle).

1. čtení nabízí semikontinuálně Přední proroky (resp. „Davidovskou literaturu“): 1. knihu Samuelovu (9.-12. neděle); 2. knihu Samuelovu (13.-19. neděle), 1. knihu královskou (20.-21. neděle, Velepíseň (22. neděle), Přísloví (23.-25. neděle), Ester (26. neděle), Job (27.-30. neděle) a Ruth (31.-32. neděle). Na 1. čtení je vždy tématicky navázán příslušný žalm.

9. neděle v mezidobí B
Spojujícím tématem nedělního 1. čtení (1 Sa 3, 1-10.[11-20]) a 2. čtení (2 K 4, 5-11) je role proroka: není povolán k sebeprezentaci, ale ke zprostředkování boží vůle. Samuel získává první zkušenost s Hospodinem, apoštolové mají svůj „poklad v nádobách hliněných“ (2 K 4,7)
Charakteristikou nedělního evangelia (Mk 2,23 – 3,6) je verš: „Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.“ (Mk 2,27)

Všechna SZ čtení týdne jsou vzata ze začátku 1. knihy Samuelovy a předchází nedělnímu 1. čtení. (čtvrtek 1 Sa 1, 1-18; pátek 1 Sa 1, 19-27; sobota 1 Sa 2, 1-10; pondělí 1 Sa 2, 11-17; úterý 1 Sa 2, 18-21; středa 1 Sa 2, 22-36).
NZ čtení před nedělí (čtvrtek Sk 25, 1-12; pátek Ř 8, 31-39) se váží k nedělnímu 2. čtení – dokreslují úděl apoštolů. Sobotní evangelium (J 7, 19-24) podobně jako nedělní evangelium relativizuje sobotní zákon.

NZ text pondělí (Ř 9, 19-29) reflektuje obraz nedělního 2. čtení o hliněných nádobách. Úterní NZ perikopa popisující tzv. Apoštolský sněm (Sk 15, 1-15.22-35) se váže k nedělnímu evangeliu – je polemikou o zákonu obřízky. Středeční evangelium (J 5, 1-18) má obdobné téma jako evangelium nedělní: uzdravení v sobotu.