Úterý po 2. neděli po Zjevení Páně A – Žd 10, 1-4
1Poněvadž Zákon má pouhý stín budoucího dobra, ne samu podobu těch skutečností, nemůže každoročně stejnými oběťmi, jež jsou stále přinášeny, nikdy učinit dokonalými ty, kdo s nimi přistupují. 2Což by nepřestali obětovat, kdyby ti, kdo Bohu slouží, již neměli žádné vědomí hříchu, když jsou jednou očištěni? 3Ale v těch obětech je každoročně připomínka hříchů, 4neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů odstraňovala hříchy.