Sobota před 1. nedělí adventní B – Mt 24, 15-31

¹⁵„Když pak uvidíte ‚ohavnost zpustošení‘, o níž mluvil prorok Daniel, jak stojí na svatém místě — kdo čte, ať rozumí — ¹⁶tehdy ti, kdo budou v Judsku, ať utíkají do hor. ¹⁷Kdo bude na střeše, ať nesestupuje, aby si vzal věci ze svého domu. ¹⁸A kdo bude na poli, ať se nevrací zpátky, aby si vzal svůj plášť. ¹⁹Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! ²⁰Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu. ²¹Neboť tehdy bude velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane. ²²A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebylo by zachráněno žádné tělo; ale kvůli vyvoleným budou ony dny zkráceny. ²³Tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Je zde!‘, nevěřte. ²⁴Povstanou totiž falešní kristové a falešní proroci a budou ukazovat veliká znamení a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené. ²⁵Hle, všechno jsem vám řekl předem. ²⁶Řeknou-li vám tedy: ‚Hle, je v pustině‘, nevycházejte; ‚hle, v úkrytech ‘, nevěřte! ²⁷Neboť jako když blesk vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka. ²⁸Kdekoli je mrtvola, tam se shromáždí supi.“ ²⁹„Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, hvězdy budou padat z  nebe a mocnosti nebes se zatřesou. ³⁰Potom se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny země. A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. ³¹A pošle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů, od jednoho nejzazšího konce nebes až k jejich druhému nejzazšímu konci.“