Pondělí po 6. neděli po Zjevení Páně B – 2 Pa 26, 1-21

¹Všechen judský lid vzal Uzijáše, kterému bylo šestnáct let, a ustanovili ho králem místo jeho otce Amasjáše. ²On vystavěl Elót a vrátil ho Judsku potom, co král Amasjáš ulehl se svými otci. ³Uzijášovi bylo šestnáct let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě padesát dva let. Jeho matka se jmenovala Jekolja z Jeruzaléma. ⁴Činil to, co bylo správné v Hospodinových očích, stejně jako to činil jeho otec Amasjáš. ⁵I stalo se, že hledal Boha ve dnech Zekarjáše, zkušeného v Božích viděních. Ve dnech, kdy hledal Hospodina, mu Bůh dopřával úspěch. ⁶Vytáhl a bojoval s Pelištejci. Protrhl hradby Gatu, hradby Jabne a hradby Ašdódu a vystavěl města kolem Ašdódu a mezi Pelištejci. ⁷A Bůh mu pomáhal proti Pelištejcům, proti Arabům sídlícím v Gúr-baalu a Meúnejcům. ⁸Amónci dávali Uzijášovi dávky a pověst o něm se dostala až na hranice Egypta, neboť se velmi vzmáhal. ⁹Uzijáš vystavěl v Jeruzalémě věže, a to na Rohové bráně, na Údolní bráně a na rohu, a opevnil je. ¹⁰Vystavěl také věže v pustině a vytesal mnoho cisteren, protože měl mnoho dobytka v Šefele a na rovině; měl také zemědělce a vinaře na horách a na Karmelu, neboť miloval půdu. ¹¹Uzijáš měl vojsko bojovníků schopných táhnout s armádou v oddílech podle počtu vyměřeného skrze písaře Jeíela a správce Maasejáše, pod velením Chananjáše, jednoho z králových velitelů. ¹²Celkový počet předáků rodů, udatných hrdinů, byl dva tisíce šest set. ¹³Pod jejich velením bylo armádní vojsko, tři sta sedm tisíc pět set bojovníků schopných vojensky pomáhat králi proti nepříteli. ¹⁴Uzijáš pro ně, pro celou armádu, připravil štíty, oštěpy, přilby, pancíře, luky a praky na vrhání kamenů. ¹⁵Udělal v Jeruzalémě důmyslné vynálezy, vymyšlené pro umístění na věžích a rozích ke střílení šípů a vrhání velkých kamenů. Jeho jméno proniklo až do dalekých končin, neboť se mu dostalo podivuhodné pomoci, takže se stal velmi mocným. ¹⁶Když zesílil, povýšilo se jeho srdce, až nakonec jednal zvráceně. Zpronevěřil se Hospodinu, svému Bohu, a vešel do Hospodinova chrámu, aby pálil kadidlo na kadidlovém oltáři. ¹⁷Přišel za ním kněz Azarjáš a s ním osmdesát Hospodinových kněží, udatných mužů. ¹⁸ Postavili se proti králi Uzijášovi a řekli mu: Tobě, Uzijáši, nenáleží pálit Hospodinu kadidlo, ale kněžím, synům Áronovým, kteří jsou posvěceni, aby pálili kadidlo. Odejdi ze svatyně, protože ses zpronevěřil a nebude ti to ke cti od Hospodina Boha. ¹⁹Uzijáš se rozčílil. V ruce měl kadidelnici, aby pálil kadidlo. A jak se rozčílil na kněze, vyrazilo se mu na čele malomocenství v přítomnosti kněží v Hospodinově domě u kadidlového oltáře. ²⁰Když na něj pohleděl vrchní kněz Azarjáš se všemi kněžími, uviděli, že je na čele malomocný, takže ho odtamtud rychle vyváděli. On sám si pospíšil, aby odešel, neboť jej Hospodin zasáhl. ²¹Král Uzijáš byl postižen malomocenstvím až do dne své smrti. Bydlel v odděleném domě jako malomocný, neboť byl vyobcován z Hospodinova domu. Jeho syn Jótam byl nad královským palácem a soudil lid země.