Pondělí po 4. neděli velikonoční C – Ez 37, 15-28

¹⁵I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: ¹⁶A ty, lidský synu, vezmi si jedno dřevo a napiš na ně: Judovi a synům Izraele, jeho druhům. Pak vezmi další dřevo a napiš na ně: Dřevo Efrajimovo, Josefovi a celému domu izraelskému, jeho druhům. ¹⁷Přilož si je jedno k druhému jako jediné dřevo a stanou se ve tvé ruce jedním. ¹⁸Jakmile se tě zeptají synové tvého lidu: Cožpak nám neoznámíš, co tohle pro tebe znamená? ¹⁹Promluv k nim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já beru dřevo Josefa a izraelských kmenů, jeho druhů, které je v ruce Efrajimově. Položím s nimi na ně dřevo Judovo a učiním je jediným dřevem, stanou se v mé ruce jedním. ²⁰Ta dřeva, na něž budeš psát, budou ve tvé ruce před jejich očima. ²¹Promluv k nim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, beru syny Izraele zprostřed národů, kam odešli, shromáždím je ze všech stran a přivedu je na jejich půdu. ²²Pak je učiním jediným národem v zemi, na izraelských horách, a jediný král bude králem pro ně všechny. Už nebudou dvěma národy ani už nebudou znovu rozděleni na dvě království. ²³Neznečistí se už svými bůžky, svými ohavnými modlami ani žádnými svými přestoupeními. Zachráním je ze všech jejich sídel, v nichž zhřešili, a očistím je, budou mým lidem a já budu jejich Bohem. ²⁴Můj otrok David bude nad nimi králem a jediný pastýř bude pro ně všechny. Budou žít podle mých nařízení, budou zachovávat má ustanovení a plnit je. ²⁵Budou bydlet v zemi, kterou jsem dal svému otroku Jákobovi, v níž bydleli vaši otcové. V ní budou bydlet oni i jejich synové a synové jejich synů až navěky a můj otrok David bude navěky jejich knížetem. ²⁶Uzavřu s nimi smlouvu pokoje, bude to věčná smlouva s nimi. Obdařím je, rozmnožím je a ustanovím uprostřed nich navěky svou svatyni. ²⁷Můj příbytek bude nad nimi, já budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. ²⁸I poznají národy, že já Hospodin posvěcuji Izrael, když bude má svatyně navěky uprostřed nich.