Pondělí po 20. neděli v mezidobí A – Gn 43, 1-34

¹Hlad v zemi byl tíživý. ²Když dojedli obilí, které přivezli z Egypta, otec jim řekl: Nakupte nám znovu trochu potravy. ³Juda mu odpověděl: Ten muž nás výslovně varoval slovy: Nespatříte mou tvář, nebude-li váš bratr s vámi. ⁴Jestliže pošleš našeho bratra s námi, sestoupíme do Egypta a nakoupíme ti potravu. ⁵Ale jestli ho nepošleš, nesestoupíme, protože ten muž nám řekl: Neuvidíte mou tvář, nebude-li váš bratr s vámi. ⁶Nato Izrael řekl: Proč jste mi způsobili takové zlo, že jste tomu muži oznámili, že máte dalšího bratra? ⁷Odpověděli: Ten muž se nás zevrubně vyptával na naše příbuzenstvo, ptal se: Žije ještě váš otec? Máte ještě bratra? Oznamovali jsme mu to na jeho přímé otázky. Cožpak jsme jen tušili, že řekne: Přiveďte svého bratra sem dolů? ⁸Pak Juda řekl svému otci Izraelovi: Pošli chlapce se mnou, ať vstaneme a vyjdeme, abychom zůstali naživu a nezemřeli my ani ty ani naše děti. ⁹Já se za něho zaručím, ode mě ho budeš vyžadovat. Jestliže ho nepřivedu k tobě a nepostavím ho před tebe, budu před tebou navždy vinen. ¹⁰Neboť kdybychom neváhali, už bychom tu byli dvakrát zpátky. ¹¹Jejich otec Izrael jim řekl: Když je to tak, udělejte tedy toto: Vezměte z nejlepších plodů země do svých nádob a sneste tomu muži jako dar trochu balzámu, trochu medu, ladanum, myrhu, pistácie a mandle. ¹²Vezměte s sebou dvojnásobně peněz. Peníze, které byly zpět navráceny nahoru do vašich žoků, vlastnoručně vraťte; možná to byl omyl. ¹³Vezměte svého bratra, vstaňte a vraťte se k tomu muži. ¹⁴A Bůh Všemohoucí kéž vám dá dojít slitování před tím mužem, a on vám propustí vašeho druhého bratra i Benjamína. A já, jestli se stanu bezdětným, stanu se bezdětným. ¹⁵Ti muži tedy vzali ten dar, vzali s sebou dvojnásobně peněz i Benjamína, vstali a sestoupili do Egypta a postavili se před Josefem. ¹⁶Když Josef uviděl Benjamína s nimi, řekl správci svého domu: Uveď ty muže do domu a nechej něco porazit a připravit, protože ti muži budou se mnou v poledne jíst. ¹⁷Ten člověk udělal, co Josef řekl, a uvedl muže do Josefova domu. ¹⁸Ti dostali strach, že byli přivedeni do Josefova domu, a říkali si: Kvůli těm penězům, které byly na počátku navráceny do našich žoků, jsme přivedeni, aby se na nás vrhli, aby se nás zmocnili a aby nás vzali za otroky i s našimi osly. ¹⁹Přistoupili tedy k muži, který byl správcem Josefova domu, a mluvili s ním ve vchodu domu. ²⁰Říkali: Dovol, pane, poprvé jsme sem sestoupili, abychom nakoupili potravu. ²¹A když jsme přišli do tábořiště a otevřeli své žoky, hle každý měl své peníze nahoře ve svém žoku, peníze v plné váze. Donesli jsme je zpět s sebou. ²²A další peníze jsme přinesli s sebou, abychom nakoupili potravu. Nevíme, kdo nám dal naše peníze do žoků. ²³Odpověděl: Buďte klidní, nebojte se. Váš Bůh, Bůh vašeho otce vám dal skrytý poklad do vašich žoků; vaše peníze se ke mně dostaly. Pak k nim vyvedl Šimeóna. ²⁴Potom ten člověk uvedl muže do Josefova domu, podal vodu, aby si umyli nohy, a dal krmivo jejich oslům. ²⁵Oni připravili ten dar, než Josef v poledne přišel, protože slyšeli, že tam budou jíst. ²⁶Když Josef přišel domů, přinesli mu dar, který vzali s sebou do domu, a klaněli se mu k zemi. ²⁷Zeptal se, jak se jim daří, a řekl: Daří se dobře vašemu starému otci, o kterém jste mluvili? Je ještě naživu? ²⁸Odpověděli: Tvému otroku, našemu otci, se daří dobře. Je ještě živ. Pak poklekli a klaněli se. ²⁹Pozvedl oči a uviděl svého bratra Benjamína, syna své matky, a zeptal se: Toto je váš nejmladší bratr, o kterém jste mi říkali? A řekl: Bůh ti buď milostiv, můj synu. ³⁰Josef pospíchal pryč, protože se roznítila jeho náklonnost k bratrovi a chtěl plakat. Vešel tedy do pokoje a tam se rozplakal. ³¹Pak si umyl tvář a vyšel. Se sebeovládáním řekl: Předkládejte jídlo. ³²Předkládali zvlášť jemu, zvlášť jim a zvlášť Egypťanům, kteří jedli s ním; Egypťané totiž nemohou jíst s Hebreji, protože to je pro Egypťany ohavnost. ³³Seděli před ním od prvorozeného podle jeho prvorozenství až po nejmladšího podle jeho mládí a ti muži užasle hleděli jeden na druhého. ³⁴Nechal jim od sebe nosit čestné porce a Benjamínova porce byla pětkrát větší než porce jich všech; a pili s ním, až se opili.