Pátek před 32. nedělí v mezidobí C – Sk 24, 10-23

¹⁰Když mu místodržitel pokynul, aby mluvil, Pavel odpověděl: „Vím, že po mnoho let jsi soudcem v tomto národě, a proto se budu hájit s dobrou myslí. ¹¹Můžeš se přesvědčit, že tomu není víc než dvanáct dní, kdy jsem vystoupil do Jeruzaléma, abych se poklonil Bohu. ¹²A nenalezli mě, že bych s někým rozmlouval nebo vyvolával srocení davu, ani v chrámu ani v synagogách ani ve městě; ¹³ani nemohou před tebou dokázat to, z čeho mne nyní žalují. ¹⁴Ale vyznávám ti, že podle té Cesty, kterou nazývají sektou, takto sloužím Bohu svých otců a věřím všemu, co je napsáno v Zákoně a v Prorocích. ¹⁵A mám naději v Bohu, kterou i oni sami chovají, že jistě nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých. ¹⁶Proto i já sám se snažím mít vždy bezúhonné svědomí před Bohem i lidmi. ¹⁷Po několika letech jsem přišel, abych odevzdal svému národu almužny a přinesl oběti. ¹⁸A při nich mě našli očištěného v chrámě, ne se zástupem ani s hlukem. ¹⁹Ale někteří Židé z Asie by tu měli být před tebou a žalovat, mají-li něco proti mně. ²⁰Nebo tito sami ať řeknou, jaký zločin na mně našli, když jsem stál před veleradou, ²¹kromě tohoto jediného výkřiku, který jsem zvolal, když jsem stál mezi nimi: ‚Pro vzkříšení mrtvých mě dnes soudíte.‘“ ²²Avšak Félix, který byl podrobněji obeznámen s tou Cestou, je odkázal na pozdější dobu. Řekl: „Až přijde velitel Lysias, rozhodnu vaši při.“ ²³Nařídil setníkovi, aby byl Pavel střežen, měl mírnou vazbu a aby nikomu z jeho přátel nebylo bráněno mu sloužit.