Čtvrtek před 13. nedělí v mezidobí C – 1 Kr 22, 29-40.51-53

²⁹Nato vytáhl izraelský král s judským králem Jóšafatem proti Rámot-gileádu. ³⁰Izraelský král řekl Jóšafatovi: Chci se přestrojit a tak jít do boje, ale ty si obleč své roucho. Izraelský král se přestrojil a šel do boje. ³¹Aramejský král přikázal svým třiceti dvěma velitelům vozby: Nebojujte proti malému ani velkému, jenom proti samotnému izraelskému králi. ³²I stalo se, když velitelé vozby uviděli Jóšafata, že si řekli: To je jistě izraelský král! A zabočili, aby bojovali proti němu. Jóšafat volal o pomoc. ³³I stalo se, když velitelé vozby viděli, že to není izraelský král, odvrátili se od něj. ³⁴Tu kdosi nahodile napjal luk a zasáhl izraelského krále mezi spoje pancíře. Král řekl svému vozataji: Obrať koně a odvez mě z bojiště, protože jsem raněn. ³⁵Zatímco boj onoho dne silně vzplál, král zůstal podepřený na voze naproti Aramejcům a večer zemřel. Krev z rány vytekla na podlahu vozu. ³⁶Po západu slunce proběhlo vojskem volání: Každý do svého města, každý na své území. ³⁷Tak král zemřel a byl přivezen do Samaří. Krále pohřbili v Samaří. ³⁸Když oplachovali vůz u samařského rybníka, psi chlemtali jeho krev (tam, kde se prostitutky umývaly), podle Hospodinova slova, které promluvil. ³⁹Ostatní Achabovy činy a všechny věci, které činil, dům ze slonoviny, který postavil, a všechna města, která postavil, jsou zapsány v knize Letopisů izraelských králů. ⁴⁰Achab ulehl se svými otci a po něm se stal králem jeho syn Achazjáš. ⁵¹Jóšafat ulehl se svými otci a byl pohřben se svými otci v městě Davida, svého otce. Po něm se stal králem jeho syn Jóram. ⁵²Achazjáš, syn Achabův, se stal králem nad Izraelem v Samaří v sedmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata. Kraloval nad Izraelem dva roky. ⁵³Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, a chodil po cestě svého otce a po cestě své matky i po cestě Jarobeáma, syna Nebatova, který svedl Izrael k hříchu.