Jste zde

Ekumenický lekcionář


dnes (2018-08-18)
předchozí < den (2018-02-13) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující


Texty pro 13. únor 2018, Úterý po 6. neděli po Zjevení Páně B


Kalendarium


Popis lekcionáře

6. neděle po Zjevení Páně B
Tématem celého týdne je malomocenství. V nedělním evangeliu (Mk 1, 40-45) Ježíš uzdravuje malomocného, v 1. čtení ( 2 Kr 5, 1-14) je uzdraven malomocný Náman. V 2. čtení (1 K 9, 24-27) Pavel používá obrazů ze sportu. Cestu za Kristem přirovnává k běhu na závodní dráze.
SZ předpisy týkající se malomocenství jsou obsaženy ve čteních čtvrtku (Lv 13, 1-17), pátku (Lv 14, 1-20) a soboty (Lv 14, 21-32).
NZ čtení ve čtvrtek (Žd 12, 7-13) obsahuje: „Každá výchova se ovšem v tu chvíli nezdá být radostná, ale krušná…“(Žd 12,11), podobně jako trénink v nedělním 2. čtení. V pátek (Sk 19, 11-20) jsou popsána uzdravení skrze Pavla. V sobotním evangeliu (Mt 26, 6-13) pomazání Ježíše vzácným olejem v domě Šimona, kterého zřejmě Ježíš uzdravil z malomocenství.

SZ příběhy po neděli obsahují příběhy související s malomocenstvím. V pondělí (2 Pa 26, 1-21) je král Uziáš postižen malomocenstvím, neboť si osoboval konat to, co mu nepříslušelo. V úterý (2 Kr 7, 3-10) se děje vítězství nad Aramejci skrze malomocné.
V NZ čtení pondělí (Sk 3, 1-10) se děje uzdravení ochrnutého skrze Petra a Jana. Úterní čtení (1 K 10,14 – 11,1) navazuje na 2. čtení neděle. Pavel vybízí adresáty, aby jej následovali.

Úterý po 6. neděli po Zjevení Páně B

Ž 6

2Hospodine, nekárej mě ve svém hněvu, ve své zlobě mě nekázni! 3Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený! Uzdrav mě, Hospodine, vždyť mé kosti se třesou! 4I má duše je velmi vyděšená. A ty, Hospodine, až dokdy? 5Navrať se, Hospodine, vytrhni mou duši, zachraň mě pro své milosrdenství! 6 Mezi mrtvými na tebe nikdo nevzpomíná! Kdo by ti vzdával chválu v podsvětí? 7Jsem vyčerpán svým vzdycháním. Každé noci promáčím své lůžko, slzami svou postel rozmočím. 8Trápením mi slábne zrak, ochabl kvůli všem mým nepřátelům. 9Odstupte ode mě, všichni činitelé nepravosti! Hospodin slyšel můj pláč. 10Hospodin vyslyšel mou úpěnlivou prosbu, Hospodin přijal mou modlitbu. 11Všichni mí nepřátelé se budou stydět a třást, náhle se obrátí a zastydí.

2 Kr 7, 3-10

3U vchodu do brány byli čtyři malomocní muži. Řekli jeden druhému: Co tady sedíme, dokud nezemřeme? 4Kdybychom si řekli: Pojďme do města, ve městě je hlad a zemřeme tam. Jestliže zůstaneme tady, také zemřeme. Nuže pojďme, přeběhneme do aramejského tábora. Jestliže nás nechají při životě, budeme žít; jestliže nás usmrtí, zemřeme. 5Vstali tedy před rozedněním a šli do aramejského tábora. Když přišli na kraj aramejského tábora, hle, nikdo tam nebyl. 6To Panovník způsobil, že v aramejském táboře uslyšeli zvuk vozů, zvuk koní, zvuk velkého vojska, takže řekli jeden druhému: Hle, izraelský král proti nám najal krále chetejské a krále egyptské, aby proti nám vytáhli. 7Vstali a utíkali před rozedněním. Opustili své stany, své koně a osly, celý tábor tak, jak byl, a utíkali, aby si zachránili život. 8Když přišli ti malomocní na kraj tábora, vešli do jednoho stanu, jedli, pili a vzali odtamtud stříbro, zlato a šaty. Pak odešli a schovali to. Nato se vrátili, vešli do jiného stanu, vzali i odtamtud, odešli a schovali to. 9Potom řekli jeden druhému: Nejednáme správně. Tento den je dnem dobré zprávy, a my mlčíme. Jestliže budeme čekat do svítání, dopadne na nás vina. Nuže, pojďme a oznámíme to v královském paláci. 10Šli tedy, zavolali vrátné města a oznámili jim: Přišli jsme do aramejského tábora, a hle, nikdo tam nebyl, ani hlásek člověka, jenom přivázaní koně a osli a stany tak, jak byly.

1 K 10,14 - 11,1

14 Proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím! 15 Mluvím jako k rozumným; sami rozsuďte, co říkám.16Což není kalich požehnání, který žehnáme, společenstvím krve Kristovy? A což není chléb, který lámeme, společenstvím těla Kristova? 17Protože je jeden chléb, jsme jedno tělo, ač jsme mnozí, neboť všichni jsme toho jednoho chleba účastni. 18Hleďte na Izrael podle těla: nejsou ti, kdo jedí oběti, účastníky oltáře? 19Co tedy říkám? Že maso obětované modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená? 20Ne, ale říkám, že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. A nechci, abyste byli účastníky démonů. 21Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů. 22Či chceme Pána popouzet k žárlivosti? Jsme snad silnější než on? 23‚Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je dovoleno‘, ale ne všechno buduje. 24Ať nikdo nehledá vlastní zájmy, nýbrž zájmy toho druhého. 25Jezte všechno, co se prodává na masném trhu, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte. 26Vždyť ‚Pánova je země a její plnost. ‘ 27Zve-li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a kvůli svědomí se na nic nevyptávejte. 28Ale když by vám někdo řekl: ‚Toto je obětováno božstvům, ‘ nejezte kvůli tomu, kdo vám to oznámil, a kvůli svědomí. 29Svědomí pak míním ne vlastní, ale toho druhého. Neboť proč má být moje svoboda souzena svědomím druhého? 30Jestliže já s vděčností jím, proč mám být pomlouván za něco, za co vzdávám díky? 31Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě. 32Nebuďte kamenem úrazu Židům ani Řekům ani církvi Boží, 33 stejně jako i já se chci všem ve všem líbit a nehledám svůj prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli zachráněni.1 Napodobujte mě, jako i já napodobuji Krista.