Jste zde

Ekumenický lekcionář


dnes (2018-02-18)
předchozí < den (2018-01-14) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující


Texty pro 14. leden 2018, 2. neděle po Zjevení Páně B


Kalendarium

Sáva Srbský (+1237), první arcibiskup srbský, zasloužil se o vybudování samostatné srbské církevní organizace

Popis lekcionáře

2. neděle po Zjevení Páně B
Evangelium této (J 1, 43-51) i příští neděle se zabývají počátky Ježíšova působení, kdy povolal své učedníky. Předobrazem povolání Filipa a Nathanaela je v 1. čtení (1 Sa, 1-10.11-20) povolání Samuela. V „nepovinných“ verších 11-20 je zdůrazněno, že povolání jednotlivce se netýká jen jeho samotného, ale má význam pro celek. Ve 2. čtení (1 K 6, 12-20) začíná polosouvislá řada nedělních perikop z 1 K, které nás budou provázet celou dobou po Zjevení (tj. částí mezidobí před začátkem doby postní). Dnešní text ukazuje, že tělo má zásadní hodnotu.

SZ čtení čtvrtku (Sd 2, 6-15) a bezprostředně navazující pátku (Sd 2, 16-23) ukazují na neutěšenou situaci před povoláním Samuela. Do této řady patří i sobotní čtení (1 Sa 2, 21-25), kde se již Samuel objevuje.
NZ čtení čtvrtku (2 K 10, 1-11) s tématem tělesnosti je v kontrastu s 2. nedělním čtení (soma x sarx). V pátečním čtení (Sk 13, 16-25) Pavel ve své řeči zmiňuje Samuela. V sobotním evangeliu (Mt 25, 1-13) očekávají panny na příchod ženicha, tak jako Samuel v nedělním 1. čtení očekává na Hospodinovo volání.

SZ čtení po neděli pokračují příběhem Samuela. v pondělí (1 Sa 9,27 – 10,8) pomazává Saula na krále, zatímco v úterý (1 Sa 15, 10-31) zvěstuje Saulovi zavržení. Ve středečním čtení (Gn 16, 1-14) lze nalézt paralely mezi osudem Hagary a Saula, i paralely mezi Izmaelem a Samuelem.
NZ čtení pondělka (2 K 6,14 – 7,1) ještě reflektuje téma tělesnosti: „… očisťme se od každé poskvrny těla i ducha…“ (2 K 7,1). V úterý (Sk 5, 1-11) jsou podobně jako Saul zavrženi Ananiáš a Safira. Ve středečním evangelium (L 18, 15-17) říká „Nechte děti přicházet ke mně“ (L 18,16) podobně jako se dítě Samuel poznal Hospodina.

2. neděle po Zjevení Páně B

1 Sa 3, 1-10.(11-20)

1Chlapec Samuel sloužil Hospodinu v přítomnosti Élího. V oněch dnech bylo Hospodinovo slovo vzácné a vidění nebylo obvyklé. 2 V onom čase se stalo, že Élí ležel na svém místě; jeho oči začínaly slábnout, takže neviděl. 3Boží lampa ještě nezhasla a Samuel ležel v Hospodinově chrámě, kde byla Boží truhla. 4Tehdy Hospodin zavolal Samuela a on odpověděl: Tady jsem. 5Pak běžel k Élímu a řekl: Tady jsem, volal jsi mě? On však řekl: Nevolal jsem. Vrať se a lehni si. Šel a lehl si. 6Hospodin zavolal znovu: Samueli! Samuel vstal, šel k Élímu a řekl: Tady jsem. Volal jsi mě? On však řekl: Nevolal, můj synu. Vrať se a lehni si. 7Samuel ještě neznal Hospodina a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno. 8Znovu, potřetí, zavolal Hospodin Samuela. On vstal, šel k Élímu a řekl: Tady jsem. Volal jsi mě? Vtom Élí pochopil, že chlapce volá Hospodin. 9Nato Élí Samuelovi řekl: Jdi a lehni si. A jestliže tě bude volat, řekni: Mluv, Hospodine, neboť tvůj otrok slyší. Samuel šel a lehl si na své místo. 10Potom přišel Hospodin, stál tam a zavolal jako předtím: Samueli, Samueli! Samuel řekl: Mluv, neboť tvůj otrok slyší. 11Hospodin Samuelovi řekl: Hle, učiním v Izraeli něco takového, že každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších. 12V onen den naplním na Élím všechno, co jsem promluvil proti jeho domu, od začátku až do konce. 13Oznámil jsem mu, že budu soudit jeho dům navěky za vinu, o které věděl; vždyť jeho synové proklínali Boha, ale nenapomenul je. 14Proto jsem přísahal domu Élího: Navěky nebude smířena vina domu Élího ani obětním hodem ani přídavnou obětí. 15Samuel ležel až do rána, kdy otevřel dveře Hospodinova domu. Samuel se Élímu bál vidění oznámit. 16Élí však Samuela zavolal a řekl: Samueli, můj synu. On řekl: Tady jsem. 17Řekl: Co ti to říkal? Prosím, nic přede mnou nezatajuj! tak Bůh učiní tobě a ještě přidá, jestliže přede mnou zatajíš něco z toho všeho, co ti říkal. 18Samuel mu tedy všechno oznámil a nic před ním nezatajil. Élí pak řekl: On je Hospodin. učiní, co je dobré v jeho očích. 19Samuel vyrůstal a Hospodin byl s ním. Žádné z jeho slov nenechal padnout na zem. 20Celý Izrael od Danu až po Beer-šebu věděl, že Samuel je věrný Hospodinův prorok.

Ž 139, 1-6.13-18

1Hospodine, tys mě vyzpytoval a znáš . 2Ty víš, kdy si sedám a kdy vstávám -- už dávno znáš mé úmysly. 3Rozebrals mé putování i mé uléhání a dobře znáš všechny mé cesty. 4Ještě nemám slovo na jazyku -- hle, Hospodine, ty už všechno víš. 5Oblehls mě zezadu i zepředu a položils na mě svou dlaň. 6Úžasné poznání! Úplně mě přesahuje! To nezvládám! 13Vždyť tys utvořil mé ledví, utkal jsi mě v lůně mé matky. 14Vzdávám ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen -- vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je obdivuhodné -- má duše to velmi dobře ví. 15Před tebou nebyla skryta má kostra, když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobách země. 16Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy se zapisovaly všechny dny -- utvářely se, nebyl ani jeden z nich. 17A jak vzácné jsou pro mě tvé úmysly, Bože! Jak mnoho jich je! 18Kdybych je chtěl spočítat, je jich víc než písku! Procitnu a již jsem s tebou.

1 K 6, 12-20

12Všechno mohu, ale ne všechno je užitečné; všechno mohu, ale ničím se nedám ovládnout. 13Pokrmy jsou pro břicho a břicho pro pokrmy. Bůh však zničí jedno i druhé. Tělo však nenáleží smilstvu, nýbrž Pánu, a Pán tělu. 14A Bůh i Pána vzkřísil a vzkřísí i vás svou mocí. 15Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Vezmu tedy údy Kristovy a učiním je údy nevěstky? To ať se nestane! 16Nebo nevíte, že kdo se připojuje k nevěstce, je s ní jedno tělo? Neboť Písmo praví: ‚Stanou se ti dva jedním tělem.‘ 17Kdo se však připojuje k Pánu, je s ním jeden duch. 18Utíkejte před smilstvem! Každé prohřešení, kterého by se člověk dopustil, se netýká těla. Kdo však smilní, hřeší proti vlastnímu tělu. 19Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? Nevíte, že nejste sami svoji? 20Byli jste přece koupeni za velikou cenu; oslavte tedy svým tělem Boha.

J 1, 43-51

43 Druhého dne se Ježíš rozhodl odejít do Galileje. Nalezl Filipa a řekl mu: „Následuj mne.“ 44Filip byl z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova. 45Filip nalezl Natanaela a řekl mu: „ Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně a proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“ 46Natanael mu řekl: „Může být z Nazareta něco dobrého?“ Filip mu řekl: „Pojď a podívej se.“ 47Ježíš uviděl Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „Hle, to je opravdu Izraelita, ve kterém není lsti.“ 48Natanael mu řekl: „Odkud mne znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Viděl jsem tě dříve, než tě Filip zavolal, když jsi byl pod tím fíkovníkem.“ 49Natanael mu odpověděl: „Rabbi, ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele.“ 50Ježíš mu odpověděl: „Věříš proto, že jsem ti řekl: ‚Viděl jsem tě pod fíkovníkem‘? Uvidíš větší věci než toto.“ 51A řekl mu: „ Amen, amen, pravím vám, od nynějška uvidíte nebe otevřené a Boží anděly vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“