Jste zde

Rituál Popeleční středy církví vzešlých z reformace

Současné církve vzešlé z reformace, které v minulých letech absolvovaly liturgickou obnovu, slaví Popeleční středu velmi podobným způsobem. Vychází z římské praxe pol. 5. stol., kdy v tento den začínalo kanonické pokání a kajícníci byli označováni popelem. Po vymizení kanonického pokání bylo toto znamení v 11. stol. přeneseno na celé shromáždění.

Liturgie začíná blokem slova. V širokém spektru církví (od anglikáských přes lutherské a reformované až např. k evangelikálním metodistům) je užíván Revised Common Lectionary, kde se čte Jl 2, 1-2.12-17, nebo Iz 58, 1-12, dále 2 K 5,20b – 6,10 a Mt 16, 1-6.16-21. Po kázání následuje blok pokání, které může obsahovat označování popelem. Klíčovou součástí je eulogie (dobrořečení Hospodinu) nad popelem. Poté může bohoslužba pokračovat večeří Páně. Jako příklad uvádím blok pokání Presbyteriální církve USA.

 

Blok pokání Presbyteriální církve USA

(zdroj: BCW PC USA str. 223-7 http://bookoforder.info/Book-of-Common-Worship.pdf)

 

Pozvání k dodržování postní disciplíny

Přátelé v Kristu,
každý rok
o Velikonocích
oslavujeme naše vykoupení
skrze smrt a vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista.
Půst je
dobouípravy na tuto slavnost
a obnovy našeho života ve světle velikonočního tajemství.
Začínáme toto svaté období
uznáním potřeby našeho pokání
a
přijetí odpuštění
pro milosrdenství
zvěstované v evangeliu Ježíše Krista.
Pokud je užiti popel, mohou se vložit následující slova:
Začínáme svou cestu k Velikonocům se znamením popela.
Tento starodávný znak hovoří o slabosti a nejistotě lidského života,
a
vyjadřuje pokání naší komunity.
Služebník pokračuje:
Proto vás ve jménu Kristově vyzývám
dodržovat svatý
půst
sebespytováním a kajícností,
modlitbou a
střídmostí pokrmu,
skrze díla lásky,
a čtením a
rozvažováním o Božím slovu.
Předst
upme před Boha, Stvořitele a Vykupitele,
a vyznáv
ejme svůj hřích.
Lidé mohou klečet nebo se sklánět.
Ticho se uchovává pro reflexi a
zpytování svědomí.

 

Ž 51, 1-17 se zpívá či recituje resposoriálně (tj. kantor či schola/sbor se střídá po veších se shromážděním, nebo je shromáždění rozděleno na dva chóry, které se po verších střídají)

 

Kající litanie

Modleme se.
Svatý a milosrdný Bože,
vyznáváme
tobě, sobě navzájem,
a celé
mu společenství svatých v nebi i na zemi,
že jsme vlastní vin
ou zhřešili
myšlenkami
slovy a skutky;
tím, co jsme udělali,
i tím, co jsme neudělali.
Nemilovali jsme tě celým srdcem, myslí a silou.
Nemilovali jsme naše bližní jako sami sebe.
Neodpustili jsme druhým, když nám bylo odpuštěno.
Smiluj se nad námi, Bože.
Neposlouchali jsme tvé volání sloužit tak, jako nám sloužil Kristus.
Nebyli pravdiví v duchu Kristově.
Zarmoutili jsme tvého svatého Ducha.
Smiluj se nad námi, Bože.
Vyznáváme ti, Bože, veškerou naši nevěru:
Pých
u, pokrytectví a netrpělivost v našich životech.
Vyznáváme ti, Bože.
Naše samoli chutě a způsoby
a naše
zneužívání jiných lidí.
Vyznáváme ti, Bože.
Náš hněv nad vlastní frustrací
a naši závistm, kteří jsou šťastnější než my.
Vyznáváme ti, Bože.
Naši přílišnou láska k světským statkům a komfortu,
a naš
i nečestnost v každodenním životě a práci.
Vyznáváme ti, Bože.
Naši nedbalost v modlitbě a bohoslužbě,
a naše
selhání víry, která je v nás.
Vyznáváme ti, Bože.
Přijmi naše pokání, Bože,
za vše špatné, co jsme udělali,
za zanedbávání potřeb druhých a nevšímavost v jejich utrpení,
i naši lhostejnost k nespravedlnosti a krutosti,
Přijmi naše pokání, Bože.
Za všechny falešné odsudky,
za špatné myšlenky vůči našim bližním,
za pro naše předsudky a pohrdání
k těm, kteří se od nás liší.

Přijmi naše pokání, Bože.
Kvůli našim odpadům a znečištěvání tvého stvoření
a nedostat
ku našeho zájmu o ty, kteří nás přijdou po nás.
Přijmi naše pokání, Bože.
Obnov nás, Bože,
a nehněv
ej se na nás.
Vyslyš nás, Bože,
pro
své veliké milosrdenství.

 

Malá eulogie nad popelem

Všemohoucí Bože,

stvořil jsi nás z prachu země.

Ať je nám tento popel

znamením naší smrtelnosti i našeho obrácení

a připomíná nám, že jen díky tvému milosrdenství

jsme obdarováni životem věčným.

Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

 

Vlastní označování může být doprováno slovy „Pomni, že jsi prach a v prach se obrátíš“ (Gn 3,19), nebo (např. v metodistické agendě) „Čiň(te) pokání a věř(te) evangeliu“.