BEGIN:VCALENDAR
VERSION:2.0
PRODID:-//Institut ekumenických studií v Praze - ECPv6.15.14//NONSGML v1.0//EN
CALSCALE:GREGORIAN
METHOD:PUBLISH
X-WR-CALNAME:Institut ekumenických studií v Praze
X-ORIGINAL-URL:https://www.iespraha.cz
X-WR-CALDESC:Akce na Institut ekumenických studií v Praze
REFRESH-INTERVAL;VALUE=DURATION:PT1H
X-Robots-Tag:noindex
X-PUBLISHED-TTL:PT1H
BEGIN:VTIMEZONE
TZID:Europe/Prague
BEGIN:DAYLIGHT
TZOFFSETFROM:+0100
TZOFFSETTO:+0200
TZNAME:CEST
DTSTART:20250330T010000
END:DAYLIGHT
BEGIN:STANDARD
TZOFFSETFROM:+0200
TZOFFSETTO:+0100
TZNAME:CET
DTSTART:20251026T010000
END:STANDARD
BEGIN:DAYLIGHT
TZOFFSETFROM:+0100
TZOFFSETTO:+0200
TZNAME:CEST
DTSTART:20260329T010000
END:DAYLIGHT
BEGIN:STANDARD
TZOFFSETFROM:+0200
TZOFFSETTO:+0100
TZNAME:CET
DTSTART:20261025T010000
END:STANDARD
BEGIN:DAYLIGHT
TZOFFSETFROM:+0100
TZOFFSETTO:+0200
TZNAME:CEST
DTSTART:20270328T010000
END:DAYLIGHT
BEGIN:STANDARD
TZOFFSETFROM:+0200
TZOFFSETTO:+0100
TZNAME:CET
DTSTART:20271031T010000
END:STANDARD
END:VTIMEZONE
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260418
DTEND;VALUE=DATE:20260419
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T142926Z
LAST-MODIFIED:20260220T142926Z
UID:16854-1776470400-1776556799@www.iespraha.cz
SUMMARY:Sobota po 2. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 5\, 12-16 \n 12Skrze ruce apoštolů se mezi lidem dálo mnoho znamení a divů. A všichni jednomyslně pobývali v Šalomounově sloupoví. 13Z ostatních se k nim nikdo neodvažoval připojit\, ale lid je velebil. 14A ještě více věřících bylo přidáváno Pánu\, množství mužů i žen\, 15takže dokonce na ulice vynášeli nemocné a kladli je na lůžka a lehátka\, aby na některého z nich padl aspoň Petrův stín\, když tudy půjde. 16Scházelo se také množství lidí z měst okolo Jeruzaléma\, přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy\, a ti všichni byli uzdravováni. \nŽ 48\, 2-3. 9-11c. 12ab. 15ab \n 2Veliký je Hospodin\, nejvýš chvályhodný — ve městě našeho Boha\, na své svaté hoře. 3Krásně vyvýšená\, radost celé země je hora Sijón — nejzazší sever\, město velkého krále. 9To\, co jsme slýchali\, to jsme viděli ve městě Hospodina zástupů\, ve městě našeho Boha. Bůh je upevňuje navěky. 10Bože\, uprostřed tvého chrámu rozvažujeme o tvém milosrdenství. 11Jak tvé jméno\, tak tvá chvála sahá až do končin země. 12Nad tvými soudy se raduje hora Sijón\, 15Protože tento Bůh je naším Bohem navěky a navždy. \n1K 12\, 12-20 \n 12Neboť jako tělo je jedno\, ač má mnoho údů\, a všechny údy jednoho těla\, ačkoli je jich mnoho\, jsou jedno tělo\, tak i Kristus. 13Neboť v jednom Duchu jsme my všichni byli pokřtěni v jedno tělo\, ať Židé nebo Řekové\, ať otroci nebo svobodní\, a všichni jsme z jednoho Ducha dostali napít. 14Vždyť také tělo není jeden úd\, nýbrž mnoho údů. 15Kdyby noha řekla: ‚Protože nejsem ruka\, nepatřím k tělu ‘\, nepatří snad proto k tomu tělu? 16A kdyby řeklo ucho: ‚Protože nejsem oko\, nepatřím k tělu‘\, nepatří snad proto k tělu? 17Kdyby celé tělo bylo jen oko\, kde by byl sluch? Kdyby celé tělo bylo jen ucho\, kde by byl čich? 18Ale Bůh umístil údy: každý z nich v těle umístil tak\, jak chtěl. 19Kdyby bylo všechno jedním údem\, kde by bylo tělo? 20Je mnoho údů\, ale jedno tělo. \nsrov. J 20\, 29 \n 29Ježíš mu řekl: „Že jsi mne viděl\, uvěřil jsi. Blahoslavení\, kteří neviděli\, a uvěřili.“ \nJ 3\, 31-36 \n 31„Kdo přichází shůry\, je nade všechny. Kdo je ze země\, je pozemský a mluví pozemsky. Kdo přichází z nebe\, je nade všechny a 32svědčí o tom\, co viděl a slyšel\, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá. 33Kdo přijal jeho svědectví\, zpečetil\, že Bůh je pravdivý. 34Ten\, koho poslal Bůh\, mluví slova Boží\, neboť Bůh dává Ducha bez odměřování. 35Otec miluje Syna a všechno dal do jeho rukou. 36Kdo věří v Syna\, má věčný život; kdo však Syna odmítá\, nespatří život\, ale zůstává na něm Boží hněv.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/sobota-po-2-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260419
DTEND;VALUE=DATE:20260420
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260115T100339Z
LAST-MODIFIED:20260331T120043Z
UID:16560-1776556800-1776643199@www.iespraha.cz
SUMMARY:3. neděle velikonoční A
DESCRIPTION:Role Ducha sv. pro víru a při křtu \nSk 19\, 1b-7 \n 1Pavel prošel hornatým vnitrozemím a přišel do Efesu; tam nalezl nějaké učedníky. 2Řekl jim: „Přijali jste Ducha Svatého\, když jste uvěřili?“ Oni mu odpověděli: „Ne\, vždyť jsme ani neslyšeli\, že je Duch Svatý.“ 3Řekl: „Jak jste tedy byli pokřtěni?“ Oni řekli: „ Janovým křtem. “ 4Pavel řekl: „Jan křtil křtem pokání a říkal lidu\, aby uvěřili v toho\, který přijde po něm\, to jest v Ježíše.“ 5Když to uslyšeli\, dali se pokřtít ve jméno Pána Ježíše. 6A když na ně Pavel vložil ruce\, přišel na ně Duch Svatý a oni mluvili jazyky a prorokovali. 7Těch mužů bylo celkem asi dvanáct. \nŽ 107\, 1-3. 8-9. 42-43 \n 1Chválu vzdejte Hospodinu\, protože je dobrý\, vždyť jeho milosrdenství je věčné! 2Tak ať řeknou Hospodinovi vykoupení\, ti\, které vykoupil z ruky protivníka. 3Shromáždil je ze zemí\, od východu i od západu\, od severu i od moře. 8Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy\, které pro lidi koná: 9Duši lačnou nasytil a duši hladovou naplnil dobrými věcmi. 42Přímí to vidí a radují se\, ale každá podlost zavírá ústa. 43Kdo je moudrý\, bude tyto věci zachovávat a porozumí Hospodinovým milosrdným činům. \nHe 9\, 11-15 \n 11Ale když přišel Kristus jako velekněz budoucího dobra skrze větší a dokonalejší stánek\, ne rukama udělaný\, to jest ne z tohoto stvoření\, 12vešel ne skrze krev kozlů a telat\, ale skrze svou vlastní krev jednou provždy do svatyně\, když získal věčné vykoupení. 13Jestliže totiž krev kozlů a býků a popel z jalovice kropením posvěcuje znečištěné k čistotě těla\, 14čím více krev Krista\, který skrze věčného Ducha sebe samého obětoval neposkvrněného Bohu\, očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu? 15Proto je prostředníkem nové smlouvy\, aby po jeho smrti\, která nastala pro vykoupení z přestoupení spáchaných za první smlouvy\, přijali zaslíbení věčného dědictví ti\, kdo jsou povoláni. \n1 J 4\, 10. 19 \n 10V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha\, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. 19My milujeme\, neboť on první miloval nás. \nJ 1\, 29-34 \n 29Druhého dne Jan uviděl Ježíše\, jak k němu přichází\, a řekl: „Hle\, Beránek Boží\, který snímá hřích světa. 30Toto je ten\, o němž jsem řekl: ‚Za mnou přichází muž\, který je přede mnou\, neboť byl dříve než já.‘ 31Ani já jsem ho neznal\, ale proto jsem přišel a křtil ve vodě\, aby byl zjeven Izraeli.“ 32A Jan vydal svědectví: „ Viděl jsem\, jak Duch sestupoval jako holubice z nebe a zůstal na něm. 33Ani já jsem ho neznal\, ale ten\, kdo mne poslal křtít ve vodě\, mi řekl: ‚Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm\, to je ten\, který křtí v Duchu Svatém.‘ 34A já jsem to viděl a dosvědčuji\, že toto je Boží Syn.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/3-nedele-velikonocni-a/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260420
DTEND;VALUE=DATE:20260421
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T143156Z
LAST-MODIFIED:20260220T143156Z
UID:16856-1776643200-1776729599@www.iespraha.cz
SUMMARY:Pondělí po 3. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 8\, 5-8 \n 5Filip sestoupil do města Samaří a hlásal jim Krista. 6Zástupy jednomyslně věnovaly pozornost tomu\, co Filip mluvil\, když slyšely a viděly znamení\, která činil. 7Neboť z mnoha těch\, kteří měli nečisté duchy\, tito duchové s velikým křikem vycházeli a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno. 8A v onom městě nastala veliká radost. \nŽ 78\, 1-7b \n 1Lide můj\, naslouchej mému poučení\, nakloňte ucho k řeči mých úst. 2Otevřu ústa v příslovích\, vypovím hádanky dávnověké. 3Co jsme slýchali a pochopili a o čem nám naši otcové vyprávěli\, 4nezatajíme jejich synům. Budoucí generaci budeme vypravovat o Hospodinových chvályhodných skutcích\, o jeho síle a jeho divech\, které učinil. 5Ustanovil svědectví v Jákobovi\, v Izraeli vydal zákon a přikázal našim otcům\, aby s ním seznamovali své syny\, 6aby ho poznalo budoucí pokolení — synové\, kteří se jim narodí. Ti povstanou a budou to vyprávět svým synům\, 7aby složili svou důvěru v Boha\, nezapomínali na Boží činy. \nsrov. J 11\, 25. 26 \n 25Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne\, i kdyby zemřel\, bude žít. 26A každý\, kdo žije a věří ve mne\, jistě nezemře na věčnost. Věříš tomu?“ \nJ 5\,19-30 \n 19Ježíš jim odpověděl: „Amen\, amen\, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to\, co vidí činit Otce. Co činí on\, to činí stejně i Syn. 20Neboť Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno\, co sám činí. A ještě větší skutky než tyto mu ukáže\, abyste vy žasli. 21Jako totiž Otec křísí mrtvé a obživuje\, tak také Syn obživuje ty\, které chce. 22Vždyť Otec ani nikoho nesoudí\, ale všechen soud svěřil Synu\, 23aby všichni ctili Syna\, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna\, nectí Otce\, který ho poslal. 24Amen\, amen\, pravím vám\, že kdo slyší mé slovo a věří tomu\, kdo mne poslal\, má věčný život a nejde na soud\, ale přešel ze smrti do života. 25Amen\, amen\, pravím vám\, že přichází hodina\, a nyní je tu\, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna\, a ti\, kdo uslyší\, budou žít. 26Neboť jako Otec má život sám v sobě\, tak dal i Synu\, aby měl život sám v sobě. 27A dal mu pravomoc konat soud\, protože je Syn člověka. 28Nedivte se tomu; vždyť přichází hodina\, v níž všichni\, kteří jsou v hrobech\, uslyší jeho hlas 29a vyjdou. Ti\, kdo činili dobře\, budou vzkříšeni k životu\, a ti\, kdo jednali zle\, budou vzkříšeni k soudu. “ 30„Já sám od sebe nemohu dělat nic. Jak slyším\, tak soudím\, a můj soud je spravedlivý\, protože nehledám svou vůli\, ale vůli toho\, kdo mne poslal.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/pondeli-po-3-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260421
DTEND;VALUE=DATE:20260422
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T143338Z
LAST-MODIFIED:20260220T143338Z
UID:16858-1776729600-1776815999@www.iespraha.cz
SUMMARY:Úterý po 3. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 8\, 9-17 \n 9Ve městě však byl již dříve nějaký muž jménem Šimon\, který provozoval magii a ohromoval samařský národ; říkal o sobě\, že je někdo veliký. 10Všichni od nejmenšího do největšího mu věnovali pozornost a říkali: „Tento člověk je ta moc Boží\, která se nazývá Veliká.“ 11Věnovali mu pozornost proto\, že je dlouhý čas ohromoval svou magií. 12Když však uvěřili Filipovi\, který jim zvěstoval evangelium o Božím království a o jménu Ježíše Krista\, dávali se pokřtít muži i ženy. 13Dokonce sám Šimon uvěřil\, byl pokřtěn a držel se Filipa. Když viděl\, jak se dějí veliká znamení a mocné činy\, velmi nad tím žasl. 14Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli\, že Samaří přijalo slovo Boží\, poslali k nim Petra a Jana. 15Oni tam sestoupili a pomodlili se za ně\, aby dostali Ducha Svatého\, 16neboť ještě na nikoho z nich nepadl; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše. 17Potom na ně vkládali ruce a oni dostávali Ducha Svatého. \nŽ 68\, 2-5. 21. 29 \n 2Povstane Bůh a jeho nepřátelé se rozprchnou\, ti\, kdo ho nenávidí\, před ním utečou. 3Odvaneš je jako pomíjivý dým. Jako taje vosk před ohněm\, tak zhynou ničemové před Bohem. 4Avšak spravedliví se budou radovat a veselit před Bohem\, budou radostně jásat. 5Zpívejte Bohu\, opěvujte jeho jméno! Navršte cestu tomu\, kdo jede pustinami! Hospodin je jeho jméno\, jásejte před ním! 21Tento Bůh je nám Bohem\, který vytrhuje. Hospodin je Pánem i končin smrti. 29Tvůj Bůh ti přikázal\, abys byl silný. Potvrď\, Bože\, to\, co pro nás děláš\, \nsrov. J 3\, 16 \n 16Neboť tak Bůh miluje svět\, že dal svého jediného Syna\, aby žádný\, kdo v něho věří\, nezahynul\, ale měl život věčný. \nJ 5\, 31-47 \n 31„Svědčím-li já sám o sobě\, není mé svědectví pravé. 32Je jiný\, kdo o mně svědčí\, a vím\, že svědectví\, které o mně vydává\, je pravdivé. 33Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví Pravdě. 34Já sice nepřijímám svědectví od člověka\, ale toto říkám\, abyste byli zachráněni. 35On byl lampou hořící a zářící\, a vám se zachtělo zaradovat se na chvíli v jeho světle. 36Já však mám větší svědectví než Janovo: skutky\, které mi dal Otec\, abych je vykonal. Právě ty skutky\, které činím\, o mně svědčí\, že mne poslal Otec. 37A sám Otec\, který mne poslal\, vydal o mně svědectví. Vy jste nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste neviděli jeho podobu 38a jeho slovo ve vás nezůstává\, protože nevěříte tomu\, koho on poslal. 39Zkoumáte Písma\, protože se domníváte\, že v nich máte věčný život\, a právě ona svědčí o mně. 40Ale nechcete přijít ke mně\, abyste měli život.“ 41„Slávu od lidí nepřijímám. 42Ale vím o vás\, že v sobě nemáte lásku k Bohu. 43Já jsem přišel ve jménu svého Otce\, a nepřijímáte mě. Kdyby přišel někdo jiný ve svém vlastním jménu\, toho přijmete. 44Jak vy můžete uvěřit\, když přijímáte slávu jedni od druhých\, ale slávu\, která je od jediného Boha\, nehledáte? 45Nemyslete si\, že já vás budu obviňovat u Otce; vaším žalobcem je Mojžíš\, v něhož doufáte. 46Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi\, věřili byste mně\, protože on psal o mně. 47Nevěříte-li jeho zápisům\, jak uvěříte mým výrokům?“
URL:https://www.iespraha.cz/event/utery-po-3-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260422
DTEND;VALUE=DATE:20260423
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T143525Z
LAST-MODIFIED:20260220T143525Z
UID:16860-1776816000-1776902399@www.iespraha.cz
SUMMARY:Středa po 3. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 8\, 18-25 \n 18Když Šimon viděl\, že se vkládáním rukou apoštolů dává Duch Svatý\, přinesl jim peníze  19a řekl: „Dejte i mně tuto pravomoc\, aby každý\, na koho vložím ruce\, dostal Ducha Svatého.“ 20Petr mu řekl: „Tvé peníze kéž jsou zatraceny i s tebou\, protože ses domníval\, že lze Boží dar získat za peníze. 21Na této věci nemáš podíl ani účast\, neboť tvé srdce není upřímné před Bohem. 22Proto čiň pokání z této své špatnosti a popros Pána; snad ti úmysl tvého srdce bude odpuštěn. 23Vidím\, že jsi pln hořkosti a v poutu nepravosti.“ 24Šimon odpověděl: „Poproste vy za mne Pána\, aby na mne nepřišlo nic z toho\, o čem jste mluvili.“ 25Oni se tedy\, když vydali svědectví a domluvili Pánovo slovo\, vraceli do Jeruzaléma a zvěstovali evangelium v mnoha samařských vesnicích. \nŽ 33\, 1-2. 4-5. 18-19 \n 1Jásejte\, spravedliví\, v Hospodinu\, přímým přísluší chvála. 2Chvalte Hospodina na lyru\, opěvujte jej při harfě o deseti strunách. 4Neboť Hospodinovo slovo je přímé\, každé jeho dílo se děje v pravdě. 5Miluje spravedlnost a právo\, země je plná Hospodinova milosrdenství. 18Hle\, Hospodinovo oko hledí na ty\, kdo se ho bojí\, na ty\, kdo očekávají na jeho milosrdenství\, 19aby vysvobodil jejich duše od smrti\, aby je zachoval při životě v čas hladu. \nMt 4\, 4 \n ‚Člověk nebude živ jen chlebem\, ale každým slovem\, které vychází z Božích úst.‘ \nJ 6\, 1-15 \n 1Potom Ježíš odešel na druhý břeh Galilejského neboli Tiberiadského moře. 2Šel za ním velký zástup\, protože viděli znamení\, která činil na nemocných. 3Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. 4Byly blízko velikonoce\, židovský svátek. 5Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl\, že k němu přichází velký zástup\, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba\, aby se tito lidé najedli?“ 6To říkal\, aby ho zkoušel; sám totiž věděl\, co chce dělat. 7Filip mu odpověděl: „Ani chleby za dvě stě denárů nestačí\, aby si každý trochu vzal.“ 8Jeden z jeho učedníků\, Ondřej\, bratr Šimona Petra\, mu řekl: 9„Tady je chlapec\, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství!“ 10Ježíš řekl: „ Postarejte se\, ať se lidé posadí.“ Na tom místě bylo mnoho trávy. I posadili se muži v počtu asi pěti tisíc. 11Ježíš vzal ty chleby\, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i z ryb dostali\, kolik chtěli. 12Když se nasytili\, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé úlomky\, aby nic nepřišlo nazmar. “ 13Sebrali je tedy a úlomky z těch pěti ječných chlebů\, které přebyly těm\, kteří se najedli\, naplnili dvanáct nůší. 14Když ti lidé viděli znamení\, které Ježíš učinil\, říkali: „To je skutečně ten Prorok\, který má přijít na svět.“ 15Když Ježíš poznal\, že se chystají přijít a zmocnit se ho\, aby ho učinili králem\, odešel opět na horu\, zcela sám.
URL:https://www.iespraha.cz/event/streda-po-3-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260423
DTEND;VALUE=DATE:20260424
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T143745Z
LAST-MODIFIED:20260220T143745Z
UID:16862-1776902400-1776988799@www.iespraha.cz
SUMMARY:Čtvrtek po 3. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 9\, 1-9 \n 1Saul stále ještě soptil hrozbami a dychtil po zabíjení Pánových učedníků. Přišel k veleknězi 2a vyžádal si od něho dopisy pro synagogy v Damašku\, aby mohl stoupence té Cesty\, muže i ženy\, jestliže tam nějaké najde\, přivést spoutané do Jeruzaléma. 3I stalo se\, když byl na cestě a blížil se k Damašku\, že ho náhle ozářilo světlo z nebe. 4Padl na zem a uslyšel hlas\, který mu říkal: „Saule\, Saule\, proč mne pronásleduješ?“ 5Řekl: „Kdo jsi\, Pane?“ On odpověděl: „Já jsem Ježíš\, kterého ty pronásleduješ. 6Těžko (je) ti vzpínat se proti bodcům.“ (Saul) se třásl a děsil se. Řekl: „Pane\, co chceš\, abych učinil?“ A Pán mu (odpověděl): „ Vstaň\, jdi do města a tam ti bude řečeno\, co máš dělat.“ 7Muži\, kteří s ním cestovali\, stáli oněmělí; slyšeli sice hlas\, ale nikoho neviděli. 8Saul vstal ze země\, ale když otevřel oči\, nic neviděl. Vzali ho za ruce a dovedli do Damašku. 9Po tři dny neviděl\, nejedl ani nepil. \nŽ 27\, 1-2. 6 \n 1Hospodin je mé světlo i má spása\, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života\, koho bych se lekal? 2Když se ke mně přiblížili zlovolníci\, aby pozřeli mé tělo\, moji protivníci a nepřátelé\, sami klopýtli a padli. 6A teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem sebe. V jeho stanu budu obětovat oběti radostných výkřiků\, budu zpívat a opěvovat Hospodina. \n Kristus vstal z mrtvých\, on\, který stvořil svět a ve svém milosrdenství spasil lidi. \nJ 6\, 16-21 \n 16Když nastal večer\, sestoupili jeho učedníci k moři\, 17nastoupili do lodi a plavili se na druhou stranu moře do Kafarnaum. Již se setmělo\, a Ježíš k nim ještě nepřišel. 18Moře se začalo vzdouvat\, protože vál silný vítr. 19Když ujeli asi dvacet pět nebo třicet stadií\, uviděli Ježíše kráčet po moři a blížit se k lodi\, a ulekli se. 20On však jim řekl: „Já jsem to\, nebojte se.“ 21Chtěli jej vzít do lodi\, a hned se loď ocitla u břehu\, ke kterému jeli.
URL:https://www.iespraha.cz/event/ctvrtek-po-3-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260424
DTEND;VALUE=DATE:20260425
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T143938Z
LAST-MODIFIED:20260220T143938Z
UID:16864-1776988800-1777075199@www.iespraha.cz
SUMMARY:Pátek po 3. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 9\, 10-16 \n 10V Damašku byl jeden učedník\, jménem Ananiáš. Pán mu ve vidění řekl: „Ananiáši!“ On řekl: „ Zde jsem\, Pane.“ 11A Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do ulice\, která se nazývá Přímá\, a v Judově domě vyhledej Saula\, jménem Tarského. Hle\, právě se modlí 12a uviděl ve vidění muže jménem Ananiáš\, který vešel a vložil na něho ruce\, aby opět viděl.“ 13Ananiáš odpověděl: „Pane\, slyšel jsem o tomto muži od mnohých lidí\, kolik zla učinil tvým svatým v Jeruzalémě. 14Také zde má od velekněží plnou moc spoutat všechny\, kteří vzývají tvé jméno.“ 15Pán mu řekl: „Jdi\, neboť on je mou vyvolenou nádobou\, aby přinesl mé jméno před národy i krále a syny Izraele. 16Ukáži mu\, co všechno musí vytrpět pro mé jméno.“ \nŽ 32\, 1-2. 5ab. 6ab. 8. 11 \n 1Blahoslavený je ten\, z něhož je sňato přestoupení a jehož hřích je přikryt. 2Blahoslavený je člověk\, jemuž Hospodin nepočítá vinu a v jehož duchu není záludnost. 5Pak jsem ti svůj hřích oznámil; svou vinu jsem neukryl. 6Proto ať se k tobě modlí každý věrný v čase\, kdy tě lze nalézt. 8Dám ti chápání\, vyučím tě cestě\, kterou máš jít\, budu ti radit\, spočine na tobě mé oko. 11Radujte se v Hospodinu a plesejte\, spravedliví\, jásejte\, všichni lidé přímého srdce! \nsrov. J 6\, 27 \n27Pracujte ne pro pokrm\, který hyne\, nýbrž pro pokrm zůstávající k životu věčnému\, který vám dá Syn člověka; neboť jemu Otec\, Bůh\, vtiskl svou pečeť.“ \nJ 6\, 22-29 \n 22Zástup\, který zůstal na druhé straně moře\, si druhého dne všiml\, že tam nebyl jiný člun než ten jeden\, do kterého nastoupili jeho učedníci\, a že Ježíš nevstoupil se svými učedníky do lodi\, ale že jeho učedníci odjeli sami. 23Jiné čluny z Tiberiady však připluly blízko k místu\, kde pojedli chléb\, když Pán vzdal díky. 24Když tedy zástup uviděl\, že tam není Ježíš ani jeho učedníci\, nastoupili do člunů a přijeli do Kafarnaum\, hledajíce Ježíše. 25Když ho na druhé straně moře nalezli\, řekli mu: „Rabbi\, kdy ses sem dostal?“ 26Ježíš jim odpověděl: „Amen\, amen\, pravím vám\, hledáte mne ne proto\, že jste viděli znamení\, ale že jste jedli z těch chlebů a nasytili jste se. 27Pracujte ne pro pokrm\, který hyne\, nýbrž pro pokrm zůstávající k životu věčnému\, který vám dá Syn člověka; neboť jemu Otec\, Bůh\, vtiskl svou pečeť.“ 28Řekli mu: „Co máme dělat\, abychom konali Boží skutky?“ 29Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho\, kterého on poslal.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/patek-po-3-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260425
DTEND;VALUE=DATE:20260426
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T144216Z
LAST-MODIFIED:20260220T144216Z
UID:16866-1777075200-1777161599@www.iespraha.cz
SUMMARY:Sobota po 3. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 9\, 17-25 \n  17Ananiáš odešel\, vstoupil do toho domu\, vložil na něho ruce a řekl: „Bratře Saule\, Pán\, Ježíš\, který se ti ukázal na cestě\, kterou jsi sem šel\, mě poslal\, abys opět viděl a byl naplněn Duchem Svatým.“  18A hned jako by mu s očí spadly šupiny\, zase viděl\, vstal a byl pokřtěn. 19Pak přijal pokrm a posilnil se. Několik dní byl s učedníky v Damašku 20a hned v synagogách hlásal Ježíše\, že on je Syn Boží. 21Všichni\, kteří ho slyšeli\, byli ohromeni a říkali: „Není to ten\, který ničil v Jeruzalémě ty\, kteří vzývají toto jméno? I sem přišel jen proto\, aby je spoutané odvedl k velekněžím!“ 22Ale Saul působil stále mocněji a svými důkazy\, že tento Ježíš je Mesiáš\, pobuřoval Židy\, kteří bydleli v Damašku. 23Když to trvalo už dost dlouho\, rozhodli se Židé\, že ho zabijí. 24Saul se však o jejich úkladech dověděl. Ve dne v noci pečlivě hlídali i brány\, aby ho mohli zabít. 25Učedníci ho však v noci vzali\, vysadili ho otvorem ve zdi a spustili v koši dolů. \nŽ 66\, 1b-3a. 4-7a \n 1Hlahol Bohu\, celá země! 2Opěvujte slávu jeho jména\, učiňte jeho chválu slavnou! 3Řekněte Bohu: 4Ať se ti klaní celá země\, ať tě opěvuje\, ať opěvuje tvé jméno! 5Pojďte a pohleďte na Boží skutky\, na hrůzu vzbuzující činy\, jež se týkají lidských synů. 6Moře proměnil v souš\, řeku přešli suchou nohou. Tehdy jsme se v něm radovali. 7Navěky vládne svou udatností. \n1K 12\, 21-27 \n 21Oko však nemůže říci ruce: ‚Nepotřebuji tě\,‘ ani hlava nemůže říci nohám: ‚Nepotřebuji vás.‘ 22Naopak ty údy těla\, které se zdají být slabší\, jsou nezbytné. 23A části těla\, které pokládáme za méně čestné\, obklopujeme zvláštní ctí a našim neslušným částem dáváme tím větší slušnost\, 24což naše slušné údy nepotřebují. Ale Bůh sestavil tělo tak\, že tomu potřebnému dal zvláštní čest\, 25aby v těle nebyla roztržka\, ale aby údy navzájem o sebe stejně pečovaly. 26A když jeden úd trpí\, trpí spolu s ním všechny údy; a když je jeden úd oslavován\, radují se všechny údy spolu s ním. 27Vy jste tělo Kristovo a jednotlivě jste jeho údy. \nsrov. J 6\, 35 \n 35„Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně\, jistě nebude hladovět\, a kdo věří ve mne\, nebude nikdy žíznit. \nJ 6\, 30-35 \n 30Zástupy řekli Ježíšovi: „Jaké ty tedy činíš znamení\, abychom je uviděli a uvěřili ti? Co konáš? 31Naši otcové jedli v pustině manu\, jak je napsáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.‘ “ 32Ježíš jim řekl: „Amen\, amen\, pravím vám\, ne Mojžíš vám dal chléb z nebe\, nýbrž můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe. 33Neboť chléb Boží je ten\, který sestupuje z nebe a dává život světu.“ 34Řekli mu tedy: „Pane\, dávej nám tento chléb stále.“ 35Ježíš jim řekl: „Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně\, jistě nebude hladovět\, a kdo věří ve mne\, nebude nikdy žíznit.
URL:https://www.iespraha.cz/event/sobota-po-3-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260426
DTEND;VALUE=DATE:20260427
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260115T100832Z
LAST-MODIFIED:20260331T120146Z
UID:16562-1777161600-1777247999@www.iespraha.cz
SUMMARY:4. neděle velikonoční A
DESCRIPTION:Pastýřské poslání křesťana \nSk 6\, 1-7 \n 1V těch dnech\, kdy přibývalo učedníků\, nastalo reptání Helénistů proti Hebreům\, že při každodenní službě jsou jejich vdovy zanedbávány. 2Proto apoštolové — oněch Dvanáct — svolali veškeré množství učedníků a řekli: „Není správné\, abychom my zanechali Božího slova a sloužili při stolech. 3Vyberte si tedy\, bratři\, mezi sebou sedm osvědčených mužů\, plných Ducha Svatého a moudrosti\, které ustanovíme pro tento úkol; 4my však se oddáme modlitbě a službě slova.“ 5To slovo se zalíbilo celému shromáždění\, i vybrali Štěpána\, muže plného víry a Ducha Svatého\, Filipa\, Prochora\, Nikánora\, Timóna\, Parména a Mikuláše\, proselytu z Antiochie. 6Postavili je před apoštoly\, ti se pomodlili a vložili na ně ruce. 7Slovo Boží se šířilo a počet učedníků v Jeruzalémě velmi rostl. Také velký zástup kněží byl poslušný víry. \nŽ 135\, 1-4. 13-14. 19-21 \n 1Haleluja! Chvalte Hospodinovo jméno\, chvalte je\, Hospodinovi otroci\, 2kteří stojíte v domě Hospodinově\, v nádvořích domu našeho Boha! 3Chvalte Hospodina\, neboť Hospodin je dobrý\, opěvujte jeho jméno\, neboť je líbezné! 4Vždyť Hospodin si vyvolil Jákoba\, Izraele za své vlastnictví. 13Hospodine\, tvé jméno je věčné! Hospodine\, tvá památka od pokolení do pokolení! 14Vždyť Hospodin zjedná právo svému lidu a nad svými otroky pocítí lítost. 19Dome Izraelův\, dobrořečte Hospodinu! Dome Áronův\, dobrořečte Hospodinu! 20Dome Léviův\, dobrořečte Hospodinu! Kdo se bojíte Hospodina\, dobrořečte Hospodinu! 21Požehnán buď Hospodin ze Sijónu — ten\, jenž přebývá v Jeruzalémě. Haleluja! \nŘ 10\, 11-15 \n 11neboť Písmo praví: ‚Každý\, kdo v něho věří\, nebude zahanben.‘ 12Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť nade všemi je týž Pán\, štědrý ke všem\, kdo ho vzývají\, 13neboť ‚každý\, kdo by vzýval Pánovo jméno\, bude zachráněn.‘ 14Ale jak mohou vzývat toho\, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho\, o kom neslyšeli? A jak mohou slyšet bez toho\, kdo hlásá? 15A jak mohou hlásat\, nebyli-li posláni? Jak je napsáno: ‚Jak jsou krásné nohy těch\, kteří zvěstují pokoj\, těch\, kteří zvěstují dobré noviny.‘ \nJ 10\, 14 \n14Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne\, \nJ 10\, 11-18 \n 11Já jsem ten dobrý pastýř. Dobrý pastýř pokládá svou duši za ovce. 12Námezdník\, který není pastýř a ovce nejsou jeho vlastní\, opouští ovce a utíká\, když vidí\, že přichází vlk. A vlk je uchvacuje a rozhání. 13Námezdník utíká\, protože je námezdník a na ovcích mu nezáleží. 14Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne\, 15jako Otec zná mne a já znám Otce. A svou duši pokládám za ovce. 16Mám ještě jiné ovce\, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo\, jeden pastýř. 17Proto mne Otec miluje\, že já pokládám svou duši\, abych ji zase přijal. 18Nikdo ji ode mne nebere\, ale já ji pokládám sám od sebe. Mám moc ji položit\, a mám moc ji opět přijmout. Tento příkaz jsem přijal od svého Otce.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/4-nedele-velikonocni-a/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260427
DTEND;VALUE=DATE:20260428
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T164139Z
LAST-MODIFIED:20260220T164139Z
UID:16868-1777248000-1777334399@www.iespraha.cz
SUMMARY:Pondělí po 4. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 9\, 31-43 \n 31A shromáždění v celém Judsku\, Galileji a Samaří měla pokoj a budovala se; chodila v Pánově bázni a v povzbuzování Ducha Svatého\, a tak vzrůstal jejich počet. 32I stalo se\, když Petr procházel všechna ta místa\, že sestoupil také ke svatým\, kteří bydleli v Lyddě. 33Tam nalezl jednoho člověka\, jménem Eneáš\, který byl ochrnutý a byl již osm let upoutaný na lůžko. 34Petr mu řekl: „Eneáši\, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel si!“ A on hned vstal. 35Viděli ho všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu a obrátili se k Pánu. 36V Joppe byla nějaká učednice jménem Tabita\, což v překladu zní Dorkas. Ta oplývala dobrými skutky a dáváním almužen. 37Stalo se\, že v těch dnech onemocněla a zemřela. Umyli ji a položili do horního pokoje. 38Protože Lydda je blízko Joppe\, učedníci uslyšeli\, že je tam Petr\, a poslali k němu dva muže s prosbou: „Rychle přijď k nám! “ 39Petr vstal a šel s nimi. Když tam přišel\, zavedli ho do horního pokoje. I přistoupily k němu s pláčem všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště\, které Dorkas dělala\, dokud byla s nimi. 40Petr poslal všechny ven\, klekl si a pomodlil se. Potom se obrátil k mrtvé a řekl: „Tabito\, vstaň!“ Ona otevřela oči\, a když uviděla Petra\, posadila se. 41Podal jí ruku a pozdvihl ji. Pak zavolal svaté a vdovy a ukázal jim ji živou. 42To se stalo známým v celém Joppe\, a mnozí uvěřili v Pána. 43A stalo se\, že Petr zůstal v Joppe více dní u nějakého Šimona koželuha. \nŽ 22\, 24ab. 26b-28. 30-32 \n 24Vy\, kdo se bojíte Hospodina\, chvalte ho! 26své sliby splním před těmi\, kdo se ho bojí. 27Pokorní budou jíst a nasytí se. Ti\, kdo hledají Hospodina\, ho budou chválit. Vaše srdce bude žít navěky. 28Všechny končiny země se rozpomenou a obrátí se k Hospodinu. Všechny čeledi národů se budou klanět před tvojí tváří. 30Všichni\, jimž se na zemi daří\, budou jíst a klanět se před jeho tváří\, pokleknou před ním všichni\, kdo sestupují v prach\, i ten\, kdo svou duši při životě nezachová. 31Potomstvo mu bude sloužit. Panovníkovi bude přičteno k pokolením. 32Přijdou a budou zvěstovat jeho spravedlnost lidu\, který se zrodí — vždyť ji vykonal. \nJ 6\, 44a \n 44Nikdo nemůže přijít ke mně\, jestliže ho nepřitáhne Otec \nJ 6\, 44-51 \n 44Nikdo nemůže přijít ke mně\, jestliže ho nepřitáhne Otec\, který mne poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. 45V Prorocích je napsáno: ‚A budou všichni vyučeni od Boha.‘ Každý\, kdo od Otce uslyšel a vyučil se\, přichází ke mně. 46Ne že by někdo Otce viděl\, kromě toho\, kdo je od Boha; ten viděl Otce. 47Amen\, amen\, pravím vám\, kdo věří ve mne\, má život věčný. 48Já jsem chléb života. 49Vaši otcové jedli v pustině manu\, a zemřeli. 50Toto je chléb\, který sestupuje z nebe\, aby ten\, kdo z něho jí\, nezemřel. 51Já jsem ten živý chléb\, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba\, bude žít na věčnost. A chléb\, který já dám za život světa\, je mé tělo.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/pondeli-po-4-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260428
DTEND;VALUE=DATE:20260429
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T164237Z
LAST-MODIFIED:20260220T164237Z
UID:16870-1777334400-1777420799@www.iespraha.cz
SUMMARY:Úterý po 4. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 10\, 1-23a \n 1V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius\, setník pluku zvaného Italský\, 2člověk zbožný\, který se bál Boha s celým svým domem\, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu. 3Kolem třetí hodiny odpoledne spatřil jasně ve vidění Božího anděla\, jak k němu vešel a řekl mu: „Kornélie!“ 4Pozorně na něho pohlédl\, ulekl se a řekl: „Co je\, Pane?“ Anděl mu řekl: „Tvé modlitby a tvé almužny vystoupily\, jako připomínka před Bohem. 5Pošli nyní muže do Joppe a pozvi jistého Šimona\, který se nazývá Petr. 6Ten je hostem u nějakého Šimona koželuha\, který má dům u moře.“ 7Když anděl\, který k němu mluvil\, odešel\, zavolal si dva ze svých domácích sluhů a zbožného vojáka\, jednoho z těch\, kteří zůstávali věrně při něm\, 8všechno jim vysvětlil a poslal je do Joppe. 9Druhého dne\, když oni byli na cestě a blížili se k městu\, vystoupil Petr na střechu domu\, aby se kolem poledne pomodlil. 10Dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo\, ocitl se ve vytržení: 11vidí otevřené nebe\, z nějž k němu sestupuje jakási nádoba jako veliká plachta\, za čtyři rohy svázaná a spouštěná k zemi. 12V ní byli všichni čtvernožci\, dravá zvěř\, zemští plazi i nebeští ptáci. 13I zazněl k němu hlas: „Vstaň\, Petře\, zabíjej a jez!“ 14Petr řekl: „Ne\, Pane! Nikdy jsem nejedl nic poskvrněného a nečistého!“ 15A opět k němu hlas zazněl podruhé: „Co Bůh očistil\, ty nepokládej za poskvrněné!“ 16To se stalo třikrát a hned byla ta nádoba zase vzata vzhůru do nebe. 17Zatímco byl Petr na rozpacích\, co by to vidění\, které spatřil\, mohlo znamenat\, hle\, muži poslaní Kornéliem se doptali na Šimonův dům a dorazili k bráně\, 18zavolali a vyptávali se\, je-li tu hostem Šimon zvaný Petr. 19Když Petr přemýšlel o tom vidění\, Duch mu řekl: „Hle\, tři muži tě hledají. 20Vstaň\, sestup a jdi bez pochybování s nimi\, neboť já jsem je poslal.“ 21Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: „Hle\, já jsem ten\, kterého hledáte. Co je důvodem vašeho příchodu?“ 22Oni řekli: „Setník Kornélius\, muž spravedlivý\, který se bojí Boha a o němž celý židovský národ vydává dobré svědectví\, dostal pokyn od svatého anděla\, aby tě pozval do svého domu a vyslechl tvá slova.“ 23Pozval je tedy dovnitř a pohostil je. \nŽ 86\, 1-7 \n 1Nakloň\, Hospodine\, své ucho a odpověz mi\, neboť jsem chudý a nuzný. 2Chraň mou duši\, neboť jsem věrný. Ty\, Bože můj\, zachraň svého otroka\, jenž v tebe doufá. 3Smiluj se nade mnou\, Panovníku\, vždyť k tobě celé dny volám. 4Dej radost duši svého otroka\, neboť k tobě\, Panovníku\, pozvedám svou duši. 5Neboť ty jsi\, Panovníku\, dobrý a ochotný odpouštět; jsi hojný v milosrdenství ke všem\, kdo k tobě volají. 6Naslouchej\, Hospodine\, mé modlitbě\, věnuj pozornost mým úpěnlivým prosbám! 7V den svého soužení k tobě volám — jistě mi odpovíš. \nsrov. J 6\, 63. 68 \nDuch je ten\, který obživuje\, tělo nic neznamená. Slova\, která jsem vám pověděl já\, jsou duch a jsou život. \nJ 6\, 60-69 \n 60Mnozí z jeho učedníků\, když to uslyšeli\, řekli: „To je tvrdá řeč. Kdo to může poslouchat?“ 61Ježíš v sobě věděl\, že jeho učedníci na to reptají\, a řekl jim: „To vás pohoršuje? 62Což tedy\, kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam\, kde byl dříve? 63Duch je ten\, který obživuje\, tělo nic neznamená. Slova\, která jsem vám pověděl já\, jsou duch a jsou život. 64Ale jsou někteří z vás\, kteří nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl\, kteří jsou nevěřící a kdo je ten\, který ho vydá. 65A říkal: „Proto jsem vám řekl\, že nikdo ke mně nemůže přijít\, pokud mu to není dáno od Otce.“ 66Z toho důvodu mnozí z jeho učedníků odešli zpět a už s ním nechodili. 67Ježíš řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“ 68Šimon Petr mu odpověděl: „Pane\, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života 69a my jsme uvěřili a poznali\, že ty jsi Kristus\, ten Svatý Boží. “
URL:https://www.iespraha.cz/event/utery-po-4-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260429
DTEND;VALUE=DATE:20260430
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T164356Z
LAST-MODIFIED:20260220T164356Z
UID:16874-1777420800-1777507199@www.iespraha.cz
SUMMARY:Středa po 4. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 10\, 23b-33 \n Druhého dne Petr vstal a vyšel s lidmi z Cesareje\, i někteří bratři z Joppe šli s ním. 24Nazítří vešli do Cesareje. Kornélius je očekával; svolal své příbuzné a nejbližší přátele. 25Když Petr vstupoval\, Kornélius mu vyšel vstříc\, padl k jeho nohám a poklonil se. 26Petr ho pozdvihl a řekl: „Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk.“ 27Za hovoru s ním vešel dovnitř a nalezl tam mnoho shromážděných lidí. 28I řekl jim: „Vy víte\, jak nezákonné je pro židovského muže připojovat se k člověku z jiného národa nebo ho navštěvovat. Ale mně Bůh ukázal\, abych žádného člověka nepokládal za poskvrněného nebo nečistého. 29Proto jsem také bez odmluvy přišel\, když jsem byl pozván. Ptám se tedy\, z jakého důvodu jste mne pozvali.“ 30A Kornélius odpověděl: „Před čtyřmi dny jsem se postil do této hodiny a o deváté hodině jsem se modlil ve svém domě\, a hle\, přede mnou stál muž v zářivém rouchu 31a řekl: ‚Kornélie\, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé skutky milosrdenství byly vzpomenuty před Bohem. 32Pošli tedy do Joppe a povolej Šimona\, který je nazýván Petr; ten je hostem v domě Šimona koželuha u moře. On přijde a bude k tobě mluvit.‘ 33Hned jsem tedy pro tebe poslal a ty jsi dobře učinil\, že jsi přišel. Nyní tedy my všichni jsme tu před Bohem\, abychom vyslechli vše\, co ti bylo od Boha nařízeno.“ \nŽ 98\, 1-4 \n 1 Zpívejte Hospodinu novou píseň\, protože vykonal divy! Pomohla mu jeho pravice\, jeho svatá paže. 2Hospodin dal poznat svou spásu\, zraku pohanů odhalil svou spravedlnost. 3Rozpomenul se na své milosrdenství a na svou věrnost izraelskému domu. Všechny končiny země uvidí spásu našeho Boha. 4Hlahol Hospodinu\, celá země! Propukněte v jásot a pějte žalmy! \nSrov. Ž 95\, 7d-8a \n Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas\, 8nezatvrzujte svá srdce \nJ 7\, 40b-52 \n Někteří ze zástupu říkali: ‚To je skutečně ten Prorok.‘ 41Druzí říkali: ‚To je Mesiáš ‘\, a jiní říkali: ‚Což Mesiáš přijde z Galileje? 42Neříká Písmo\, že Mesiáš přijde z potomstva Davidova a z Betléma\, kde žil David?‘ 43Tak vznikl v zástupu kvůli němu rozkol. 44Někteří z nich ho chtěli zajmout\, ale nikdo na něho nevztáhl ruce. 45Strážci tedy přišli k velekněžím a farizeům a ti jim řekli: „Proč jste ho nepřivedli?“ 46Strážci odpověděli: „Nikdo nikdy takto nemluvil\, jako mluví tento člověk.“ 47Farizeové jim odpověděli: „I vy jste svedeni? 48Uvěřil snad v něho některý z vůdců nebo z farizeů? 49Jen tento zástup\, který nezná Zákon — jsou prokleti.“ 50Jeden z nich\, Nikodém\, který předtím přišel k němu\, jim řekl: 51„Odsuzuje náš Zákon člověka\, aniž ho nejprve vyslechne a zjistí\, co učinil? “ 52Odpověděli mu: „Nejsi také ty z Galileje? Prozkoumej to a viz\, že z Galileje prorok nepovstane. “
URL:https://www.iespraha.cz/event/streda-po-4-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260430
DTEND;VALUE=DATE:20260501
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T164507Z
LAST-MODIFIED:20260220T164507Z
UID:16876-1777507200-1777593599@www.iespraha.cz
SUMMARY:Čtvrtek po 4. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 10\, 34-48a \n 34Petr otevřel ústa a řekl: „Opravdu nyní chápu\, že Bůh nikomu nestraní\, 35ale v každém národě je mu milý ten\, kdo se ho bojí a činí spravedlnost. 36To je slovo\, které poslal synům Izraele\, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista — on je Pánem všech. 37Vy sami víte o tom\, co se dálo po celém Judsku\, počínajíc Galileou\, po křtu\, který hlásal Jan. 38Jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše\, toho z Nazareta\, jenž procházel zemí\, činil dobře a uzdravoval všechny\, kteří trpěli pod mocí Ďábla\, protože Bůh byl s ním. 39My jsme svědky všeho\, co učinil v té krajině Židů a v Jeruzalémě. A oni ho pověsili na dřevo a zabili. 40Bůh jej však třetího dne probudil z mrtvých a dal mu zjevit se; 41ne všemu lidu\, ale svědkům předem Bohem určeným\, nám\, kteří jsme s ním po jeho vzkříšení z mrtvých jedli a pili. 42A nařídil nám\, abychom lidu vyhlásili a dosvědčili\, že on je ten Bohem ustanovený soudce živých i mrtvých. 43Jemu všichni proroci vydávají svědectví\, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý\, kdo v něho věří.“ 44Ještě když Petr říkal tato slova\, padl Duch Svatý na všechny\, kteří tu řeč slyšeli. 45A věřící ze Židů\, kteří přišli s Petrem\, byli ohromeni tím\, že i na pohany byl vylit dar Ducha Svatého\, 46neboť je slyšeli mluvit jazyky a velebit Boha. Potom Petr prohlásil: 47„Může někdo odepřít vodu\, aby nebyli pokřtěni ti\, kteří přijali Ducha Svatého tak jako my?“ 48A nařídil\, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. \nŽ 66\, 1-3a. 4-5. 8-9. 16. 20 \n 1Hlahol Bohu\, celá země! 2Opěvujte slávu jeho jména\, učiňte jeho chválu slavnou! 3Řekněte Bohu: 4Ať se ti klaní celá země\, ať tě opěvuje\, ať opěvuje tvé jméno! Sela. 5Pojďte a pohleďte na Boží skutky\, na hrůzu vzbuzující činy\, jež se týkají lidských synů.8Dobrořečte\, národy\, našemu Bohu\, hlasitě rozhlašujte jeho chválu! 9On zachoval naši duši při životě a nedovolil\, aby naše nohy uklouzly. 16Pojďte\, slyšte! Všem bojícím se Boha budu vypravovat\, co učinil mé duši. 20Požehnaný Bůh\, který nezamítl mou modlitbu a neodňal mi své milosrdenství! \nsrov. J 7\, 14 \n 14Když již bylo uprostřed svátků\, vystoupil Ježíš do chrámu a učil. \nJ 7\, 14-24 \n 14Když již bylo uprostřed svátků\, vystoupil Ježíš do chrámu a učil. 15Židé se divili a říkali: „Jak to\, že se tento člověk vyzná v Písmech\, když se tomu neučil?“ 16Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé\, ale toho\, který mne poslal. 17Bude-li někdo chtít činit jeho vůli\, pozná\, zda je to učení z Boha\, nebo mluvím-li sám ze sebe. 18Kdo mluví ze sebe\, hledá vlastní slávu. Ten však\, kdo hledá slávu toho\, který ho poslal\, je pravdivý a není v něm nepravosti. 19Nedal vám Mojžíš Zákon? A nikdo z vás Zákon neplní. Proč mne usilujete zabít?“ 20Zástup odpověděl: „Máš démona! Kdo tě usiluje zabít?“ 21Ježíš jim odpověděl: „Jeden skutek jsem učinil\, a všichni se tomu divíte. 22Mojžíš vám dal obřízku — ne že by byla od Mojžíše\, nýbrž od otců — a vy obřezáváte člověka i v sobotu. 23Jestliže přijímá člověk obřízku v sobotu\, aby nebyl porušen Mojžíšův zákon\, proč se na mne zlobíte\, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka? 24Nesuďte podle zdání\, ale suďte spravedlivým soudem.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/ctvrtek-po-4-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260501
DTEND;VALUE=DATE:20260502
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T164627Z
LAST-MODIFIED:20260220T164627Z
UID:16878-1777593600-1777679999@www.iespraha.cz
SUMMARY:Pátek po 4. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 11\, 1-18 \n 1Apoštolové a bratři\, kteří byli v Judsku\, uslyšeli\, že také pohané přijali slovo Boží. 2Když Petr vystoupil do Jeruzaléma\, věřící ze Židů mu vytýkali: 3„Vešel jsi k mužům neobřezaným a jedl jsi s nimi!“ 4Petr jim to začal po pořádku vysvětlovat: 5„Byl jsem v městě Joppe a modlil jsem se. A tu jsem ve vytržení spatřil vidění: jakousi nádobu\, která sestupovala jako veliká plachta\, spouštěná za čtyři rohy z nebe\, a přišla až ke mně. 6Když jsem se do ní pozorně zahleděl a pozoroval ji\, uviděl jsem zemské čtvernožce i dravou zvěř\, plazy a nebeské ptáky. 7Uslyšel jsem také hlas\, který mi říkal: ‚Vstaň\, Petře\, zabíjej a jez!‘ 8Řekl jsem: ‚Ne\, Pane\, neboť do mých úst nikdy nevešlo nic poskvrněného nebo nečistého.‘ 9Ale hlas z nebe mi odpověděl podruhé: ‚Co Bůh očistil\, ty neměj za poskvrněné.‘ 10To se stalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe. 11A hle\, v tu chvíli dorazili k domu\, ve kterém jsem byl\, tři muži poslaní ke mně z Cesareje. 12Duch mi řekl\, abych šel bez pochybování s nimi. Šlo se mnou také těchto šest bratrů a vstoupili jsme do domu toho muže. 13Oznámil nám\, jak uviděl ve svém domě anděla\, který stanul před ním a řekl mu: ‚Pošli do Joppe a pozvi Šimona\, který se nazývá Petr; 14ten ti poví slova\, jimiž budeš zachráněn ty i celý tvůj dům.‘ 15Když jsem začal mluvit\, padl na ně Duch Svatý\, jako i na nás na počátku. 16Vzpomněl jsem si na Pánův výrok\, jak říkal: ‚Jan křtil vodou\, ale vy budete pokřtěni v Duchu Svatém.‘ 17Jestliže jim tedy Bůh dal stejný dar jako nám\, když uvěřili v Pána — Ježíše Krista\, kdo jsem já\, abych směl překážet Bohu?“ 18Když to uslyšeli\, utichli a vzdali slávu Bohu; řekli: „Tedy i pohanům dal Bůh pokání k životu!“ \nŽ 67\, 2-5. 7-8 \n 2Kéž je nám Bůh milostiv a kéž nám žehná\, kéž nad námi rozjasní svou tvář 3aby byla na zemi známa tvá cesta a mezi všemi národy tvá spása. 4Bože\, kéž ti lidé vzdají chválu\, kéž ti vzdají chválu všichni lidé! 5Kéž se národy radují a jásají\, neboť soudíš národy podle práva. Ty vodíš národy země. 7Země vydala úrodu — Bůh\, náš Bůh\, nám žehná. 8Ano\, Bůh nám žehná. Kéž se ho bojí všechny končiny země! \nsrov. L 8\, 15 \n 15‚V dobré zemi‘\, to jsou ti\, kteří\, když uslyšeli Slovo\, drží je pevně v ušlechtilém a dobrém srdci a s vytrvalostí nesou ovoce.“ \nJ 7\, 25-31 \n 25Tu začali někteří z obyvatel Jeruzaléma říkat: „Není to ten\, kterého chtějí zabít? 26A hle\, mluví veřejně\, a nic mu neříkají. Což opravdu vůdcové poznali\, že je to Mesiáš? 27Ale o něm víme\, odkud je. Až přijde Kristus\, nikdo nebude vědět\, odkud je.“ 28Tu Ježíš\, vyučující v chrámě\, hlasitě zvolal: „Vskutku mě znáte a víte\, odkud jsem? Nepřišel jsem sám od sebe\, ale ten\, kdo mne poslal a jehož vy neznáte\, je pravdivý. 29Já ho znám\, neboť jsem od něho a on mne poslal.“ 30Chtěli ho tedy zajmout\, ale nikdo na něho nevztáhl ruku\, protože ještě nepřišla jeho hodina. 31Mnozí ze zástupu však v něho uvěřili a říkali: „Když přijde Mesiáš\, učiní snad více znamení\, než učinil tento člověk?“
URL:https://www.iespraha.cz/event/patek-po-4-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260502
DTEND;VALUE=DATE:20260503
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260220T164741Z
LAST-MODIFIED:20260220T164741Z
UID:16881-1777680000-1777766399@www.iespraha.cz
SUMMARY:Sobota po 4. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 11\, 27-30 \n 27V těch dnech sestoupili z Jeruzaléma do Antiochie proroci. 28Jeden z nich\, jménem Agabos\, povstal a naznačil skrze Ducha\, že nastane veliký hlad po celém světě; ten skutečně nastal za Klaudia. 29Proto si všichni učedníci určili\, každý podle svých možností\, co pošlou ku pomoci bratřím bydlícím v Judsku. 30Také to učinili a sbírku poslali starším prostřednictvím Barnabáše a Saula. \nŽ 133\, 1-3 \n 1Hle\, jak je dobré a příjemné\, když bratři přebývají pospolu. 2Jako vonný olej na hlavě\, stékající na vous\, na vous Áronův\, stékající na otvor jeho roucha\, 3jako chermónská rosa\, jež padá na sijónské hory. Tam totiž Hospodin přikázal své požehnání\, život až navěky. \n1K 12\, 27-31; 14\, 1a \n 27Vy jste tělo Kristovo a jednotlivě jste jeho údy. 28A v církvi Bůh ustanovil nejprve apoštoly\, za druhé proroky\, za třetí učitele\, potom projevy moci\, potom dary uzdravování\, pomoci\, vedení\, druhy jazyků. 29Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Mají snad všichni projevy moci? 30Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Nebo je snad všichni vykládají? 31Vy však usilujte o větší dary milosti. A ukazuji vám ještě mnohem vzácnější cestu. 1Usilujte o lásku. \nsrov. J 7\, 33b \nJeště krátký čas budu s vámi a pak odejdu k tomu\, který mne poslal. \nJ 7\, 32-36 \n 32Farizeové se doslechli\, že to zástup o něm říká; a tak velekněží a farizeové poslali strážce\, aby ho zajali. 33Tu Ježíš řekl: „Ještě krátký čas budu s vámi a pak odejdu k tomu\, který mne poslal. 34Budete mne hledat\, ale nenaleznete mne. A kde jsem já\, tam vy přijít nemůžete.“ 35Židé si mezi sebou řekli: „Kam tento člověk hodlá jít\, že my ho nenajdeme? Chce snad jít do řecké diaspory a učit pohany? 36Co znamená to slovo\, které řekl: ‚Budete mne hledat\, ale nenaleznete mne\, a kde jsem já\, tam vy nemůžete přijít‘?“
URL:https://www.iespraha.cz/event/sobota-po-4-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260503
DTEND;VALUE=DATE:20260504
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260115T101351Z
LAST-MODIFIED:20260331T120326Z
UID:16564-1777766400-1777852799@www.iespraha.cz
SUMMARY:5. neděle velikonoční A
DESCRIPTION:Jednání podle evangelia je důsledkem daru víry \nSk 10\, 1-5. 24. 34-36. 44-48a \n 1V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius\, setník pluku zvaného Italský\, 2člověk zbožný\, který se bál Boha s celým svým domem\, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu. 3Kolem třetí hodiny odpoledne spatřil jasně ve vidění Božího anděla\, jak k němu vešel a řekl mu: „Kornélie!“ 4Pozorně na něho pohlédl\, ulekl se a řekl: „Co je\, Pane?“ Anděl mu řekl: „Tvé modlitby a tvé almužny vystoupily\, jako připomínka před Bohem. 5Pošli nyní muže do Joppe a pozvi jistého Šimona\, který se nazývá Petr. 24Nazítří vešli do Cesareje. Kornélius je očekával; svolal své příbuzné a nejbližší přátele. 34Petr otevřel ústa a řekl: „Opravdu nyní chápu\, že Bůh nikomu nestraní\, 35ale v každém národě je mu milý ten\, kdo se ho bojí a činí spravedlnost. 36To je slovo\, které poslal synům Izraele\, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista — on je Pánem všech. 44Ještě když Petr říkal tato slova\, padl Duch Svatý na všechny\, kteří tu řeč slyšeli. 45A věřící ze Židů\, kteří přišli s Petrem\, byli ohromeni tím\, že i na pohany byl vylit dar Ducha Svatého\, 46neboť je slyšeli mluvit jazyky a velebit Boha. Potom Petr prohlásil: 47„Může někdo odepřít vodu\, aby nebyli pokřtěni ti\, kteří přijali Ducha Svatého tak jako my?“ 48A nařídil\, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. \nŽ 66\, 1-3a. 4-5. 16. 20 \n 1Hlahol Bohu\, celá země! 2Opěvujte slávu jeho jména\, učiňte jeho chválu slavnou! 3Řekněte Bohu: 4Ať se ti klaní celá země\, ať tě opěvuje\, ať opěvuje tvé jméno! 5Pojďte a pohleďte na Boží skutky\, na hrůzu vzbuzující činy\, jež se týkají lidských synů. 16Pojďte\, slyšte! Všem bojícím se Boha budu vypravovat\, co učinil mé duši. 20Požehnaný Bůh\, který nezamítl mou modlitbu a neodňal mi své milosrdenství! \nFp 2\, 12-16 \n 12Proto\, moji milovaní\, jako jste vždycky poslouchali\, nikoli jen v mé přítomnosti\, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti\, s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu. 13Neboť Bůh je ten\, který ve vás působí i chtění i činění podle své dobré vůle. 14Všechno dělejte bez reptání a pochybování\, 15abyste byli bezúhonní a bezelstní\, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného\, v němž záříte jako světla ve světě. 16Držte pevně slovo života\, abyste mi byli chloubou ke dni Kristovu\, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal. \nJ 14\, 23 \n„Kdo mě miluje\, bude zachovávat mé slovo\, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. \nJ 14\, 21-24 \n 21Kdo má moje přikázání a zachovává je\, ten mě miluje. A kdo mě miluje\, bude milován od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.“ 22Juda\, ne ten Iškariotský\, mu řekl: „Pane\, co se stalo\, že chceš zjevovat sám sebe nám\, a ne světu?“ 23Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje\, bude zachovávat mé slovo\, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. 24Kdo mne nemiluje\, nezachovává má slova. A slovo\, které slyšíte\, není moje\, ale Otce\, který mne poslal.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/5-nedele-velikonocni-a/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260504
DTEND;VALUE=DATE:20260505
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260325T075341Z
LAST-MODIFIED:20260325T075817Z
UID:16913-1777852800-1777939199@www.iespraha.cz
SUMMARY:Pondělí po 5. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 21\, 17-34 \n 17Když jsme přišli do Jeruzaléma\, bratři nás radostně přijali. 18Druhý den šel Pavel s námi k Jakubovi a přišli všichni starší. 19Pozdravil je a vyprávěl jim podrobně všechno\, co Bůh skrze jeho službu učinil mezi pohany. 20Když to uslyšeli\, oslavovali Boha a jemu řekli: „Vidíš\, bratře\, kolik tisíc Židů uvěřilo a všichni jsou horliteli pro Zákon. 21O tobě se doslechli\, že učíš všechny Židy\, kteří žijí mezi pohany\, aby odpadli od Mojžíše\, říkaje\, aby neobřezávali své děti ani se neřídili zvyky svých otců. 22Co teď? Nepochybně se musí sejít shromáždění\, neboť uslyší\, že jsi přišel. 23Udělej tedy to\, co ti říkáme: Máme tu čtyři muže\, kteří na sebe vzali slib. 24Ty vezmi s sebou\, dej se očistit s nimi a zaplať za ně\, aby si mohli dát oholit hlavu. A všichni poznají\, že na tom\, co se o tobě doslechli\, nic není\, nýbrž že i sám řádně žiješ\, zachovávaje Zákon. 25Pokud jde o pohany\, kteří uvěřili\, usoudili jsme a napsali jim\, aby nic z toho nezachovávali kromě toho\, že se mají vystříhat masa obětovaného modlám\, krve\, zardoušeného a smilstva. “ 26Potom Pavel vzal ty muže k sobě a na druhý den se s nimi dal očistit. Vešel do chrámu a oznámil\, kdy skončí dny očišťování a bude přinesena oběť za každého z nich. 27Když se těch sedm dní chýlilo ke konci\, spatřili ho v chrámě Židé z Asie. Pobouřili celý zástup\, vztáhli na Pavla ruce 28a křičeli: „Muži Izraelci\, pomozte! Toto je ten člověk\, který všude všechny učí proti tomuto lidu\, proti Zákonu a proti tomuto místu. Nadto ještě přivedl do chrámu Řeky a znesvětil toto svaté místo.“ 29Viděli s ním totiž předtím ve městě Trofima z Efesu a domnívali se\, že ho Pavel přivedl do chrámu. 30Celé město se rozbouřilo a nastalo srocení lidu. Uchopili Pavla a vlekli ho ven z chrámu. A hned byly zavřeny brány. 31Zatímco ho chtěli zabít\, došlo veliteli posádky hlášení\, že se bouří celý Jeruzalém. 32Ten vzal okamžitě vojáky i setníky a seběhl k nim dolů. Jakmile uviděli velitele posádky a vojáky\, přestali Pavla bít. 33Tu se velitel přiblížil\, uchopil ho a rozkázal ho spoutat dvěma řetězy. Pak se vyptával\, kdo to má být a co učinil. 34V zástupu vykřikoval každý něco jiného. Když se nemohl pro ten zmatek dozvědět nic jistého\, rozkázal odvést ho do kasáren. \nŽ 122\, 1-2. 6-9 \n 1Zaradoval jsem se\, když mi řekli: Půjdeme do Hospodinova domu. 2Naše nohy již stojí ve tvých branách\, Jeruzaléme. 6Žádejte o pokoj pro Jeruzalém! Ať se daří těm\, kdo tě milují! 7Budiž pokoj na tvých valech\, mír ve tvých palácích! 8Kvůli svým bratřím a svým blízkým prohlašuji: Kéž je v tobě pokoj! 9Kvůli domu Hospodina\, našeho Boha\, usiluji o tvé dobro. \nsrov. J 8\, 29. 26 \n 29A ten\, kdo mne poslal\, je se mnou; nezanechal mne samotného\, protože já stále činím to\, co se jemu líbí.“. 26Mnoho mám o vás mluvit a soudit; ale ten\, který mne poslal\, je pravdivý\, a já mluvím ve světě to\, co jsem slyšel od něho.“ \nJ 8\, 21-30 \n 21Ježíš farizeúm opět řekl: „Já odcházím; budete mne hledat\, ale zemřete ve svém hříchu. Kam já odcházím\, tam vy přijít nemůžete.“ 22Židé říkali: „Chce se snad zabít\, že říká: ‚Kam já odcházím\, tam vy přijít nemůžete‘?“ 23I říkal jim: „Vy jste zdola\, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa\, já nejsem z tohoto světa. 24Proto jsem vám řekl\, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte\, že Já jsem\, zemřete ve svých hříších.“ 25Říkali mu: „Kdo jsi ty?“ Ježíš jim řekl: „ Co vám od počátku říkám. 26Mnoho mám o vás mluvit a soudit; ale ten\, který mne poslal\, je pravdivý\, a já mluvím ve světě to\, co jsem slyšel od něho.“ 27Nepoznali\, že k nim mluvil o Otci. 28Ježíš jim řekl: „Až vyvýšíte Syna člověka\, tehdy poznáte\, že Já jsem a že sám od sebe nečiním nic\, ale mluvím tak\, jak mě naučil můj Otec. 29A ten\, kdo mne poslal\, je se mnou; nezanechal mne samotného\, protože já stále činím to\, co se jemu líbí.“ 30Když toto mluvil\, mnozí v něho uvěřili.
URL:https://www.iespraha.cz/event/pondeli-po-5-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260505
DTEND;VALUE=DATE:20260506
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260325T075725Z
LAST-MODIFIED:20260325T075725Z
UID:16915-1777939200-1778025599@www.iespraha.cz
SUMMARY:Úterý po 5. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 22\, 23-30 \n 23Protože křičeli\, rvali si šaty a házeli do vzduchu prach\, 24velitel rozkázal\, aby Pavla zavedli do kasáren; a nařídil při jeho výslechu použít důtky\, aby se dozvěděl\, z jakého důvodu na něho tak křičeli. 25Když ho přivázali řemeny\, řekl Pavel setníkovi\, který tam stál: „Smíte bičovat římského občana\, a to bez soudu?“ 26Když to setník uslyšel\, přišel k veliteli a oznámil mu to. Řekl: „Co chceš dělat? Vždyť tento člověk je římský občan!“ 27Velitel přišel k Pavlovi a řekl mu: „Řekni mi\, jsi římský občan?“ On řekl: „Ano.“ 28Velitel mu na to řekl: „Já jsem získal toto občanství za veliké peníze.“ Pavel řekl: „Já jsem se však jako římský občan narodil.“ 29Okamžitě od něho odstoupili ti\, kteří ho měli vyslýchat. Také velitel dostal strach\, když se dověděl\, že Pavel je římský občan\, a on ho dal spoutat. 30Druhého dne\, protože chtěl bezpečně poznat\, z čeho jej Židé obviňují\, ho odvázal a rozkázal\, aby se sešli velekněží a celá velerada. Pak vyvedl Pavla a postavil ho před ně. \nŽ 57\, 8-12 \n 8Mé srdce je pevné\, Bože\, mé srdce je pevné\, budu zpívat a pět žalmy. 9Probuď se\, má slávo\, probuď se\, harfo a lyro\, ať jitřenku vzbudím! 10Budu ti vzdávat chválu mezi lidmi\, Panovníku\, budu tě opěvovat mezi národy\, 11protože tvé milosrdenství je velké\, sahá až k nebesům\, a až do oblak tvá věrnost. 12Vyvyš se nad nebesa\, Bože! Tvá sláva je po vší zemi. \nJ 14\, 11 \n11Věřte mi\, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li\, věřte aspoň pro ty skutky. \nJ 10\, 31-42 \n 31Židé se opět chopili kamenů\, aby jej ukamenovali. 32Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od svého Otce. Pro který z nich mne chcete kamenovat? “ 33Židé mu odpověděli: „ Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek\, ale pro rouhání\, že ty\, člověk\, děláš ze sebe Boha.“ 34Ježíš jim odpověděl: „Což není ve vašem Zákoně napsáno: ‚Já jsem řekl: Bohové jste‘? 35Jestliže ty\, ke kterým se stalo slovo Boží\, nazval bohy\, — a nemůže být zrušeno Písmo — 36proč mně\, kterého Otec posvětil a poslal na svět\, říkáte: ‚Rouháš se\,‘ protože jsem řekl: ‚Jsem Boží Syn‘? 37Nečiním-li skutky svého Otce\, nevěřte mi! 38Jestliže je však činím\, a nevěříte mně\, věřte těm skutkům\, abyste poznali a dále poznávali\, že Otec je ve mně a já v Otci.“ 39Znovu se ho tedy chtěli zmocnit\, ale on unikl z jejich rukou. 40A odešel opět za Jordán\, na místo\, kde zpočátku křtil Jan\, a zůstal tam. 41Mnozí přišli k němu a říkali: „Jan sice neučinil žádné znamení\, avšak všechno\, co Jan o něm řekl\, byla pravda.“ 42A mnozí tam v něho uvěřili.
URL:https://www.iespraha.cz/event/utery-po-5-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260506
DTEND;VALUE=DATE:20260507
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260325T080513Z
LAST-MODIFIED:20260325T080513Z
UID:16920-1778025600-1778111999@www.iespraha.cz
SUMMARY:Středa po 5. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 23\, 12-25a . 31-35 \n 12Když nastal den\, někteří Židé se spikli a zapřisáhli\, že nebudou jíst ani pít\, dokud Pavla nezabijí. 13Těch\, kdo se takto spikli\, bylo více než čtyřicet. 14Ti přišli k velekněžím a starším a řekli: „Slavnostně jsme se zapřisáhli\, že ničeho neokusíme\, dokud Pavla nezabijeme. 15Tak vy nyní spolu s veleradou ohlašte veliteli\, aby ho k vám přivedl\, že se chystáte jeho záležitost důkladněji vyšetřit. A my jsme připraveni zabít ho dříve\, než se k vám přiblíží.“ 16O tomto úkladu však uslyšel syn Pavlovy sestry. Přišel a vešel do kasáren a oznámil to Pavlovi. 17Pavel si zavolal jednoho ze setníků a řekl: „Tohoto mladíka zaveď k veliteli. Má mu co oznámit.“ 18On ho tedy vzal s sebou\, zavedl k veliteli a řekl: „Vězeň Pavel si mě zavolal a požádal\, abych tohoto mladíka zavedl k tobě\, protože ti má něco říci.“ 19Velitel ho vzal za ruku\, odešel s ním stranou a vyptával se: „Co je to\, co mi máš oznámit?“ 20On řekl: „Židé se domluvili\, že tě požádají\, abys zítra odvedl Pavla do velerady\, jako by chtěli něco v jeho případě důkladněji vyšetřit. 21Ale ty jim nevěř\, neboť více než čtyřicet mužů z nich na něho číhá; zapřisáhli se totiž\, že nebudou jíst ani pít\, dokud ho nezabijí\, a nyní jsou připraveni a čekají jen na tvůj souhlas. “ 22Velitel mladíka propustil a nařídil mu: „Nikomu nevyzraď\, žes mi to ohlásil. “ 23Pak zavolal dva ze svých setníků a řekl jim: „Připravte na devátou hodinu večer dvě stě vojáků\, aby šli do Cesareje\, také sedmdesát jezdců a dvě stě lehkooděnců. 24Ať připraví mezky\, aby na ně posadili Pavla a bezpečně ho dopravili k místodržiteli Félixovi. “ 25A napsal dopis 31Vojáci tedy\, podle toho\, jak jim bylo nařízeno\, vzali Pavla a zavedli ho v noci do Antipatridy. 32Druhého dne nechali jezdce s ním odjet a sami se vrátili do kasáren. 33Jezdci přijeli do Cesareje\, odevzdali dopis místodržiteli a postavili před něho i Pavla. 34Přečetl dopis a zeptal se\, ze které je provincie. Když se dověděl\, že z Kilikie\, 35řekl: „ Vyslechnu tě\, až přijdou také tvoji žalobci.“ A rozkázal\, aby ho hlídali v Herodově paláci. \nŽ 124\, 1-7 \n 1Kdyby Hospodin nebyl s námi — Izrael ať řekne — 2kdyby Hospodin nebyl s námi\, když proti nám povstali lidé\, 3tu by nás zaživa zhltli\, jak proti nám pláli hněvem. 4Tu by nás zaplavily vody\, převalil by se přes nás proud\, 5tu by se přes nás valily zpěněné vody. 6Požehnán buď Hospodin\, že nás nevydal za kořist jejich zubům. 7Naše duše unikly jako ptáček z čihařského osidla. Osidlo je protrženo — a my jsme unikli! \nJ 12\, 26 \n 26Jestliže mi někdo slouží\, ať mne následuje\, a kde jsem já\, tam bude i můj služebník. Kdo mi slouží\, toho poctí Otec.“ \nJ 12\, 20-28 \n 20Někteří z těch\, kteří vystoupili do Jeruzaléma\, aby se o tomto svátku poklonili Bohu\, byli Řekové. 21Ti přišli k Filipovi\, který byl z galilejské Betsaidy\, a žádali ho: „Pane\, chceme vidět Ježíše!“ 22Filip šel a řekl to Ondřejovi. Ondřej a Filip šli a řekli to Ježíšovi. 23Ježíš jim řekl: „ Přišla hodina\, aby byl oslaven Syn člověka. 24Amen\, amen\, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno\, které padlo do země\, nezemře\, zůstává samo. Zemře-li však\, přináší mnohý užitek. 25Kdo má rád svou duši\, hubí ji; kdo nenávidí svou duši v tomto světě\, uchrání ji k životu věčnému. 26Jestliže mi někdo slouží\, ať mne následuje\, a kde jsem já\, tam bude i můj služebník. Kdo mi slouží\, toho poctí Otec.“ 27„Nyní je má duše rozrušena. Co mám říci? ‚Otče\, zachraň mne od této hodiny‘? Vždyť proto jsem přišel k této hodině. 28Otče\, oslav své jméno!“ Z nebe se ozval hlas: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/streda-po-5-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260507
DTEND;VALUE=DATE:20260508
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260325T080952Z
LAST-MODIFIED:20260325T080952Z
UID:16922-1778112000-1778198399@www.iespraha.cz
SUMMARY:Čtvrtek po 5. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 24\, 27-25\, 12 \n 27Po uplynutí dvou let se stal Félixovým nástupcem Porcius Festus. A protože se Félix chtěl zavděčit Židům\, ponechal Pavla ve vězení. 1Když tedy Festus přišel do provincie\, vystoupil po třech dnech z Cesareje do Jeruzaléma. 2Velekněží a přední Židé vznesli u něho žalobu proti Pavlovi. Naléhali na něho 3a žádali\, aby jim prokázal laskavost a poslal ho do Jeruzaléma; chystali totiž léčku\, že ho cestou zabijí. 4Festus odpověděl\, že Pavel je ve vězení v Cesareji a on sám že se brzy vydá na cestu. 5„Ať tedy ti z vás\,“ řekl\, „ kteří mají moc\, sestoupí se mnou\, a je-li na tom muži něco špatného\, ať ho žalují.“ 6Nestrávil mezi nimi více než osm nebo deset dní a sestoupil do Cesareje. Na druhý den zasedl k soudu a rozkázal přivést Pavla. 7Když přišel\, obstoupili ho Židé\, kteří sestoupili z Jeruzaléma\, a vznášeli mnoho těžkých obvinění\, která nemohli dokázat. 8Pavel se hájil takto: „Nijak jsem se neprohřešil ani proti zákonu Židů\, ani proti chrámu\, ani proti císaři.“ 9Avšak Festus\, který se chtěl Židům zavděčit\, Pavlovi odpověděl: „Chceš vystoupit do Jeruzaléma a tam být z toho přede mnou souzen?“ 10Pavel řekl: „ Stojím před císařským soudem\, kde mám být souzen. Židům jsem v ničem neublížil\, jak i ty velmi dobře víš. 11Jestliže jsem tedy vinen a učinil jsem něco\, co zasluhuje smrt\, nezdráhám se zemřít. Není-li však nic na tom\, z čeho mne tito lidé obviňují\, nikdo mne jim nemůže vydat. Odvolávám se k císaři.“ 12Nato Festus promluvil s radou a odpověděl: „K císaři ses odvolal\, k císaři půjdeš.“ \nŽ 114B?\, 1-4. 13. 15 \nsrov. J 5\, 44 \n44Jak vy můžete uvěřit\, když přijímáte slávu jedni od druhých\, ale slávu\, která je od jediného Boha\, nehledáte? \nJ 12\, 37-43 \n 37Ačkoli před nimi učinil taková znamení\, nevěřili v něho; 38a tak se naplnilo slovo\, které řekl prorok Izaiáš: ‚Pane\, kdo uvěřil naší zvěsti? A komu byla zjevena Pánova paže? ‘ 39Proto nemohli věřit\, neboť Izaiáš také řekl: 40‚ Oslepil jejich oči a zatvrdil jejich srdce\, aby očima neuviděli a srdcem neporozuměli\, neobrátili se\, a já je neuzdravil.‘ 41To řekl Izaiáš\, protože spatřil jeho slávu a mluvil o něm. 42Přece však i mnozí z vůdců v něho uvěřili\, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali\, aby nebyli vyloučeni ze synagogy. 43Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží.
URL:https://www.iespraha.cz/event/ctvrtek-po-5-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260508
DTEND;VALUE=DATE:20260509
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260325T081448Z
LAST-MODIFIED:20260325T081448Z
UID:16924-1778198400-1778284799@www.iespraha.cz
SUMMARY:Pátek po 5. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 25\, 13-14a. 23; 26\, 1. 9-18. 22-32 \n 13Uplynulo několik dní a do Cesareje přijeli král Agrippa a Bereniké a pozdravili Festa. 14Když tam už nějaký čas pobývali\, předložil Festus králi Pavlův případ. 23Druhý den tedy přišel Agrippa a Bereniké s velkou okázalostí a spolu s veliteli a předními muži města vstoupili do jednací síně. Na Festův rozkaz byl přiveden Pavel. 1Agrippa řekl Pavlovi: „Dovoluje se ti\, abys mluvil sám za sebe.“ Nato Pavel vztáhl ruku a začal svou obhajobu: 9Já sám jsem se domníval\, že musím mnoho vykonat proti jménu Ježíše Nazaretského. 10To jsem také v Jeruzalémě činil. Dostal jsem od velekněží plnou moc a mnoho svatých jsem zavřel do vězení\, a když byli zabíjeni\, souhlasil jsem s tím. 11Po všech synagogách jsem je často trestal a nutil\, aby se rouhali. Nadmíru jsem běsnil a pronásledoval je dokonce až do cizích měst. 12Když jsem byl na cestě do Damašku s plnou mocí a pověřením od velekněží\, 13cestou jsem spatřil\, králi\, o poledni světlo z nebe\, jasnější než slunce\, které ozářilo mne i ty\, kdo šli se mnou. 14A když jsme všichni padli na zem\, uslyšel jsem hlas\, který ke mně mluvil hebrejským jazykem: ‚Saule\, Saule\, proč mne pronásleduješ? Bolestivé je pro tebe kopat proti bodcům.‘ 15Řekl jsem: ‚Kdo jsi\, Pane?‘ Pán odpověděl: ‚Já jsem Ježíš\, kterého ty pronásleduješ. 16Ale vstaň a postav se na nohy\, neboť proto jsem se ti ukázal\, abych tě ustanovil svým služebníkem a svědkem těch věcí\, které jsi viděl\, i těch\, které ti ještě ukážu. 17Budu tě vysvobozovat z tohoto lidu i z pohanů\, ke kterým tě posílám 18otevřít jejich oči\, aby se obrátili od tmy do světla\, od moci Satanovy k Bohu\, a aby vírou ve mne obdrželi odpuštění hříchů a podíl mezi posvěcenými.‘22Bůh mi však až do dnešního dne pomáhal\, takže tu stojím a svědčím malému i velikému. Neříkám nic mimo to\, co Proroci i Mojžíš pověděli\, že se má dít: 23že Mesiáš má trpět\, jako první vstane z mrtvých a bude zvěstovat světlo jak lidu izraelskému\, tak také pohanům. “ 24Když toto mluvil na svou obranu\, Festus hlasitě zvolal: „Blázníš\, Pavle\, mnoho vědomostí tě přivádí k šílenství!“ 25A Pavel řekl: „Neblázním\, vznešený Feste\, nýbrž jasně vyjevuji slova pravdy a zdravého úsudku. 26Vždyť král o těch věcech ví\, a proto také k němu mluvím otevřeně. Nevěřím\, že mu něco z toho uniklo. Vždyť se to nedálo někde v ústraní. 27Věříš\, králi Agrippo\, Prorokům? Vím\, že věříš.“ 28Agrippa na to řekl Pavlovi: „Málem bys mě přesvědčil\, abych se stal křesťanem.“ 29A Pavel řekl: „Přál bych si od Boha\, aby ses nejen ty\, ale všichni ti\, kdo mě dnes slyší\, stali dříve nebo později tím\, čím jsem já — kromě těchto pout.“ 30Král vstal a s ním místodržitel\, Bereniké i ti\, kteří s nimi seděli. 31A když se vzdálili\, hovořili mezi sebou: „Tento člověk nedělá nic\, zač by zasluhoval smrt nebo vězení. “ 32Agrippa říkal Festovi: „Tento člověk mohl být propuštěn\, kdyby se nebyl odvolal k císaři.“ \nŽ 103\, 1-3a. 4b. 12. 21-22 \n 1Dobrořeč\, má duše\, Hospodinu\, a celé mé nitro jeho svatému jménu! 2Dobrořeč\, má duše\, Hospodinu\, a nezapomínej\, co vše vykonal. 3On odpouští všechny tvé viny\, korunuje tě milosrdenstvím a slitováním. 12Jak daleko je východ od západu\, tak od nás vzdálil naše přestoupení. 20Dobrořečte Hospodinu\, jeho andělé\, vy mocní hrdinové\, kteří činíte jeho slovo\, poslušní jeho slova! 21Dobrořečte Hospodinu všechny jeho zástupy\, vy\, kdo mu sloužíte a činíte\, v čem má zalíbení. 22Dobrořečte Hospodinu všechny jeho skutky — na všech místech jeho vlády! Dobrořeč\, má duše\, Hospodinu! \nsrov. J 8\, 12 \n12„Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje\, nebude chodit ve tmě\, ale bude mít světlo života.“ \nJ 12\, 44-50 \n 44Ježíš zvolal: „Kdo věří ve mne\, ne ve mne věří\, ale v toho\, kdo mne poslal. 45A kdo vidí mne\, vidí toho\, kdo mne poslal. 46Já jsem přišel na svět jako světlo\, aby nikdo\, kdo ve mne věří\, nezůstal ve tmě. 47A jestli někdo uslyší má slova\, a nezachová je\, já ho nesoudím. Nepřišel jsem\, abych svět soudil\, ale abych svět zachránil. 48Kdo mne odmítá a nepřijímá moje slova\, má svého soudce. Slovo\, které jsem pověděl\, to ho bude soudit v poslední den. 49Neboť já jsem nemluvil sám ze sebe\, ale Otec\, který mne poslal\, ten mi dal příkaz\, co mám říci a co promluvit. 50A vím\, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy já mluvím\, mluvím tak\, jak mi pověděl Otec.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/patek-po-5-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260509
DTEND;VALUE=DATE:20260510
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260325T081858Z
LAST-MODIFIED:20260325T081858Z
UID:16926-1778284800-1778371199@www.iespraha.cz
SUMMARY:Sobota po 5. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 27\, 1-11. 14-15. 21-26. 35-39. 41-44 \n 1Jakmile bylo rozhodnuto\, že odplujeme do Itálie\, předali Pavla a některé jiné vězně setníkovi jménem Julius z pluku Jeho Veličenstva. 2Nastoupili jsme na loď z Adramytteia\, která měla plout do míst podél pobřeží Asie\, a vypluli jsme. Byl s námi Makedoňan Aristarchos z Tesaloniky. 3Druhý den jsme dorazili do Sidónu. Julius se zachoval k Pavlovi laskavě a dovolil mu zajít k přátelům a přijmout jejich péči. 4Odtud jsme vypluli a plavili jsme se chráněni Kyprem\, protože větry vály proti nám. 5Přepluli jsme moře podél Kilikie a Pamfylie a dorazili jsme do Myry v Lykii. 6Tam setník našel alexandrijskou loď\, která plula do Itálie\, a nalodil nás na ni. 7Mnoho dní jsme pluli zvolna a stěží jsme se dostali proti Knidu. Protože nám vítr bránil\, pluli jsme podél Salmóny chráněni Krétou. 8S obtížemi jsme se kolem ní přeplavili a dostali jsme se na jedno místo\, které se jmenovalo Krásné přístavy; blízko něho bylo město Lasaia. 9Protože uplynulo mnoho času a plavba již byla nebezpečná\, neboť již minul i půst\, Pavel jim domlouval: 10„Muži\, vidím\, že plavba bude jistě spojena s nebezpečím a s velkou ztrátou nejen pro náklad a pro loď\, ale i pro naše životy. “ 11Setník však důvěřoval více kormidelníkovi a majiteli lodi než tomu\, co říkal Pavel. 14Ale zanedlouho se od ní přihnal prudký vítr\, který se nazývá Eurakylón. 15Loď jím byla stržena a nemohla mu čelit; proto jsme vzdali jakýkoliv odpor a nechali jsme se jím unášet. 21Když už dlouho nic nejedli\, postavil se Pavel uprostřed nich a řekl: „Muži\, měli jste mne poslechnout a nevyplouvat z Kréty\, a mohli jste si ušetřit toto nebezpečí a ztrátu. 22Ale nyní vás vyzývám\, abyste byli dobré mysli\, neboť nikdo z vás nebude ztracen\, nýbrž jen loď. 23Tuto noc přišel ke mně anděl toho Boha\, jemuž patřím a kterému sloužím\, 24a řekl: ‚Neboj se\, Pavle\, ty se musíš postavit před císaře. A hle\, Bůh ti daroval všechny ty\, kteří se plaví s tebou.‘ 25Proto\, muži\, buďte dobré mysli. Věřím totiž Bohu\, že to bude tak\, jak mi bylo oznámeno. 26Musíme však narazit na nějaký ostrov.“ 35Po těch slovech vzal chléb\, přede všemi vzdal Bohu díky\, rozlomil jej a začal jíst. 36Všichni nabyli dobré mysli a také oni přijali pokrm. 37Všech nás bylo na lodi dvě stě sedmdesát šest. 38Když se nasytili\, odlehčovali loď tím\, že vyhazovali obilí do moře. 39Když však nastal den\, nemohli poznat\, co je to za zemi; viděli jen nějaký záliv s plochým pobřežím\, k němuž zamýšleli s lodí najet\, bude-li to možné. 41Najeli však na mělčinu a loď narazila na dno. Příď uvízla a zůstala nehybná\, zatímco záď se začala bortit pod náporem vln. 42Vojáci se rozhodli\, že vězně zabijí\, aby některý neuplaval a neutekl. 43Ale setník chtěl zachránit Pavla\, a proto jim v tom úmyslu zabránil. Rozkázal\, aby ti\, kdo umějí plavat\, se první vrhli do moře a vyšli na zem 44a ostatní aby se zachránili na prknech nebo na troskách lodi. A tak se stalo\, že se všichni v pořádku dostali na břeh. \nŽ 47\, 2-3. 7-8. 10 \n 2Všechny národy\, tleskejte v dlaně\, hlaholte Bohu s hlasitým jásotem! 3Vždyť Hospodin je Nejvyšší\, je hrůzu vzbuzující král\, veliký nad celou zemí! 7Zpívejte žalmy Bohu\, pějte\, pějte našemu králi\, zpívejte žalmy\, 8neboť Bůh je králem celé země\, zpívejte žalmy s porozuměním. 10Přední muži národů se připojili k lidu Boha Abrahamova. Vždyť Bohu náleží štíty země — je velmi vyvýšený. \n1K 13\, 1-13 \n 1Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými\, a lásku bych neměl\, jsem jako dunící kov nebo zvučící činel. 2A kdybych měl proroctví a znal všechna tajemství a měl všechno poznání a kdybych měl veškerou víru\, takže bych přemisťoval hory\, ale lásku bych neměl\, nic nejsem. 3A kdybych dal pro nasycení chudých všechen svůj majetek a kdybych vydal své tělo k spálení\, ale lásku bych neměl\, nic mi to neprospěje. 4Láska je trpělivá\, dobrotivá\, láska nezávidí\, láska se nevychloubá a není domýšlivá. 5Nejedná nečestně\, nehledá svůj prospěch\, nerozčiluje se\, nepočítá zlo. 6Neraduje se z nepravosti\, ale raduje se spolu s pravdou. 7Všechno snáší\, všemu věří\, ve vše doufá\, všechno vydrží. 8Láska nikdy nezanikne. Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine. 9Neboť jen částečně poznáváme a částečně prorokujeme. 10Když však přijde to\, co je dokonalé\, pomine to\, co je částečné. 11Když jsem byl dítě\, mluvil jsem jako dítě\, smýšlel jsem jako dítě\, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem\, zanechal jsem dětinských věcí. 12Neboť nyní vidíme jako v zrcadle\, zastřeně\, potom však uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně\, potom poznám důkladně\, jak jsem byl také sám poznán. 13Nyní zůstává víra\, naděje a láska\, tyto tři věci. Ale největší z nich je láska. \nsrov. Zj 1\, 5 \nJežíš Kristus je věrný svědek\, prvorozený z mrtvých a vládce králů země. Ten\, jenž nás miluje svou krví nás rozvázal z našich hříchů. \nJ 13\, 12a. 16-20 \n 12Když jim umyl nohy a vzal si své šaty\, opět zaujal místo u stolu a řekl jim: 16Amen\, amen\, pravím vám\, otrok není větší než jeho pán\, ani apoštol větší než ten\, kdo ho poslal. 17Jestliže toto víte\, jste blahoslavení\, budete-li to činit. 18Nemluvím o vás všech; já vím\, které jsem si vyvolil. Ale musí se naplnit Písmo: ‚Ten\, kdo jí se mnou chléb\, pozdvihl proti mně svou patu.‘ 19Již teď vám to říkám\, dříve než se to stane\, abyste potom\, až se to stane\, uvěřili\, že Já jsem. 20Amen\, amen\, pravím vám\, kdo přijímá toho\, koho pošlu\, mne přijímá. A kdo přijímá mne\, přijímá toho\, který mne poslal.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/sobota-po-5-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260510
DTEND;VALUE=DATE:20260511
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260115T101846Z
LAST-MODIFIED:20260331T120540Z
UID:16566-1778371200-1778457599@www.iespraha.cz
SUMMARY:6. neděle velikonoční A
DESCRIPTION:Duch sv. je silou umožňující pokračovat v Ježíšově díle \nSk 4\, 8-14 \n 8Tu jim Petr naplněn Duchem Svatým řekl: „Vůdcové lidu a starší Izraele\, 9jsme-li dnes vyslýcháni pro dobrý skutek na nemocném člověku\, kým že byl uzdraven\, 10ať je známo vám všem a všemu lidu Izraele\, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského\, kterého jste vy ukřižovali\, ale kterého Bůh probudil z mrtvých\, v tomto jménu stojí tento člověk před vámi zdráv. 11To je ten kámen\, který byl zavržen od vás stavitelů\, a který se stal hlavou úhlu. 12A v nikom jiném není záchrana; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem\, v němž bychom měli být zachráněni.“ 13Když pozorovali Petrovu a Janovu smělost a shledali\, že jsou to lidé neučení a prostí\, žasli; poznávali je\, že bývali s Ježíšem. 14A když viděli toho uzdraveného člověka\, jak tam stojí s nimi\, neměli\, co by na to řekli. \nŽ 118\, 18-19. 21-23. 28-29 \n 18Hospodin mě přísně káznil\, ale nevydal mě smrti. 19Otevřete mi brány spravedlnosti\, vejdu jimi a budu vzdávat chválu Hospodinu. 21Tobě vzdávám chválu\, žes mi odpověděl a stal ses mi spásou. 22Kámen\, který zavrhli stavitelé\, se stal hlavou úhlu. 23Bylo to od Hospodina. V našich očích je to podivuhodné. 28Ty jsi můj Bůh\, budu ti vzdávat chválu. Můj Bože\, budu tě vyvyšovat. 29Chválu vzdejte Hospodinu\, protože je dobrý\, vždyť jeho milosrdenství je věčné! \n1 K 2\, 12-16 \n 12A my jsme nepřijali ducha světa\, ale Ducha\, který je z Boha\, abychom věděli\, co nám Bůh daroval. 13O tom také mluvíme — ne však slovy\, kterým vyučuje lidská moudrost\, ale těmi\, jimž vyučuje Duch svatý; duchovní věci vysvětlujeme duchovními slovy. 14Duševní člověk však nepřijímá věci Ducha Božího\, neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat\, protože mají být posuzovány duchovně. 15Duchovní člověk však posuzuje všechno a sám není od nikoho posuzován. 16Neboť kdo poznal Pánovu mysl\, která mu dá porozumět? My máme mysl Kristovu. \nL 24\, 32 \n„Což v nás srdce nehořelo\, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“ \nJ 14\, 25-29 \n 25„Toto jsem vám pověděl\, dokud zůstávám u vás. 26Ale Zastánce\, Duch Svatý\, kterého Otec pošle v mém jménu\, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno\, co jsem vám řekl. 27Pokoj vám zanechávám\, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět\, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé. 28Slyšeli jste\, že jsem vám řekl: ‚Odcházím a přijdu k vám.‘ Kdybyste mě milovali\, zaradovali byste se\, že jdu k Otci\, neboť Otec je větší než já. 29Řekl jsem vám to nyní\, dříve než se to stane\, abyste uvěřili\, až se to stane.
URL:https://www.iespraha.cz/event/6-nedele-velikonocni-a/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260511
DTEND;VALUE=DATE:20260512
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260325T082305Z
LAST-MODIFIED:20260325T082305Z
UID:16928-1778457600-1778543999@www.iespraha.cz
SUMMARY:Pondělí po 6. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 28\, 1-10 \n 1Když jsme se zachránili\, dozvěděli jsme se\, že se ten ostrov jmenuje Malta. 2Domorodci nám prokazovali neobyčejnou přívětivost. Zapálili oheň a všechny nás k němu pozvali\, protože se schylovalo k dešti a bylo chladno. 3Když Pavel nasbíral něco chrastí a přiložil na oheň\, vylezla před teplem zmije a pověsila se mu na ruku. 4Když domorodci uviděli\, že mu zvíře visí na ruce\, říkali si mezi sebou: „Tento člověk je jistě vrah. I když se zachránil z moře\, Spravedlnost mu nedovolila žít.“ 5Ale on setřásl zvíře do ohně a nic zlého se mu nestalo. 6Oni očekávali\, že oteče nebo náhle padne mrtev. Když však dlouho čekali a viděli\, že se s ním nic zlého neděje\, změnili svůj názor a říkali\, že je to bůh. 7V blízkosti toho místa měl pozemky první muž ostrova jménem Publius. Ten nás vzal k sobě a tři dny nás laskavě hostil. 8I stalo se\, že Publiův otec ležel a byl sužován horečkou a úplavicí. Pavel k němu vešel\, s modlitbou na něho vložil ruce a uzdravil ho. 9Když se toto stalo\, přicházeli i ostatní nemocní z ostrova a byli uzdravováni. 10Ti nás také zahrnuli mnohými projevy úcty\, a když jsme vyplouvali\, naložili nám věci pro naši potřebu. \nŽ 68\, 2. 3b-5a. 5b-7b \n 2Povstane Bůh a jeho nepřátelé se rozprchnou\, ti\, kdo ho nenávidí\, před ním utečou. 3 Jako taje vosk před ohněm\, tak zhynou ničemové před Bohem. 4Avšak spravedliví se budou radovat a veselit před Bohem\, budou radostně jásat. 5Zpívejte Bohu\, opěvujte jeho jméno! Navršte cestu tomu\, kdo jede pustinami! Hospodin je jeho jméno\, jásejte před ním! 6Bůh ve svém svatém příbytku je otcem sirotkům a ochráncem vdov. 7Bůh usazuje osamělé v domech a vězně přivádí k blahobytu. \nsrov. J 13\, 34 \n34Dávám vám nové přikázání\, abyste se navzájem milovali; jako já miluji vás\, abyste se i vy navzájem milovali. \nJ 13\, 31-36 \n 31Když Juda vyšel ven\, Ježíš řekl: „Nyní byl Syn člověka oslaven a Bůh byl oslaven v něm. 32Jestliže byl Bůh oslaven v něm\, oslaví Bůh i jeho v sobě a oslaví ho hned. 33Dítky\, ještě krátce jsem s vámi. Budete mne hledat\, a jako jsem řekl Židům\, tak i vám nyní říkám: ‚Kam jdu já\, tam vy přijít nemůžete. ‘ 34Dávám vám nové přikázání\, abyste se navzájem milovali; jako já miluji vás\, abyste se i vy navzájem milovali. 35Podle toho všichni poznají\, že jste moji učedníci\, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ 36Šimon Petr mu řekl: „Pane\, kam jdeš?“ Ježíš mu odpověděl: „Kam já jdu\, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/pondeli-po-6-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260512
DTEND;VALUE=DATE:20260513
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260325T082755Z
LAST-MODIFIED:20260325T082755Z
UID:16930-1778544000-1778630399@www.iespraha.cz
SUMMARY:Úterý po 6. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 28\, 11-16 \n 11Po třech měsících jsme vypluli na alexandrijské lodi\, která přezimovala na ostrově a měla ve znaku Blížence. 12Připluli jsme do Syrakus a zůstali tam tři dny. 13Odtamtud jsme pluli podél pobřeží a dorazili do Regia. A když den nato začal vát jižní vítr\, přijeli jsme druhého dne do Puteol. 14Tam jsme nalezli bratry a ti nás požádali\, abychom se zdrželi sedm dní. A tak jsme přišli do Říma. 15Když o nás tamní bratři uslyšeli\, přišli nám naproti až k Appiovu tržišti a ke Třem hospodám. Jakmile je Pavel uviděl\, vzdal díky Bohu a nabyl odvahy. 16Když jsme vstoupili do Říma\, setník předal vězně náčelníkovi tábora\, ale Pavlovi bylo dovoleno\, aby bydlel v soukromí s vojákem\, který ho hlídal. \nŽ 148\, 1-2. 11-14 \n 1Haleluja! Chvalte Hospodina z nebes! Chvalte jej na výšinách! 2Chvalte jej\, všichni jeho andělé! Chvalte jej\, všechny jeho zástupy! 11králové země a všechny národy\, knížata i všichni\, kdo soudí zemi\, 12mládenci i panny\, staří i mladí. 13Ať chválí Hospodinovo jméno\, neboť jen jeho jméno je vyvýšené\, jeho velebnost je nad zemí i nebem. 14Vyvýšil roh svého lidu\, chválu všech svých věrných\, synů Izraele\, lidu\, který je mu blízký. Haleluja! \nJ 14\, 6 \n6Ježíš mu řekl: „Já jsem ta Cesta\, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. \nJ 14\, 1-6 \n 1„Ať se vaše srdce nechvěje. Věříte v Boha\, věřte i ve mne. 2V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. Kdyby nebyly\, řekl bych vám to. Neboť vám jdu připravit místo. 3A odejdu-li a připravím vám místo\, opět přijdu a vezmu vás k sobě\, abyste i vy byli tam\, kde jsem já. 4A kam já jdu\, víte\, i cestu znáte.“ 5Tomáš mu řekl: „Pane\, nevíme\, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ 6Ježíš mu řekl: „Já jsem ta Cesta\, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
URL:https://www.iespraha.cz/event/utery-po-6-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260513
DTEND;VALUE=DATE:20260514
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260325T083054Z
LAST-MODIFIED:20260325T083253Z
UID:16932-1778630400-1778716799@www.iespraha.cz
SUMMARY:Středa po 6. neděli velikonoční II.
DESCRIPTION:Sk 28\, 17-31 \n 17I stalo se\, že po třech dnech si svolal přední Židy. Když se sešli\, řekl jim: „Muži bratři\, já jsem se nedopustil ničeho proti našemu lidu ani proti otcovským zvykům\, a přesto jsem byl jako vězeň vydán z Jeruzaléma do rukou Římanů. 18Ti mne vyslechli a chtěli mě propustit\, protože jsem se nedopustil žádného provinění\, za které bych zasluhoval smrt. 19Protože však tomu Židé odporovali\, byl jsem nucen odvolat se k císaři\, ale ne proto\, že bych měl nějakou žalobu na svůj národ. 20Z toho důvodu jsem vás pozval\, abych vás uviděl a promluvil s vámi\, neboť pro naději Izraele nosím tento řetěz.“ 21Ale oni mu řekli: „My jsme o tobě z Judska nedostali ani psaní\, ani nám o tobě nikdo z bratrů nepřišel podat zprávu nebo povědět něco špatného. 22Rádi bychom však od tebe slyšeli\, jaké je tvé smýšlení\, neboť o této straně je nám známo\, že jí všude odporují.“ 23Určili mu tedy den a přišli k němu do jeho bytu ve větším počtu. Vykládal jim a dosvědčoval Boží království a od rána do večera je přesvědčoval o Ježíšovi z Mojžíšova zákona i z Proroků. 24Někteří se dávali přesvědčit tím\, co jim říkal\, jiní nevěřili. 25Byli mezi sebou rozděleni a začali se rozcházet\, když Pavel řekl jedno slovo: „Dobře promluvil Duch Svatý k vašim otcům skrze proroka Izaiáše: 26‚Jdi k tomuto lidu a řekni: Vskutku uslyšíte\, a jistě nepochopíte\, ustavičně budete hledět\, a určitě neuvidíte. 27Neboť srdce tohoto lidu otupělo\, stali se nedoslýchavými a své oči zavřeli\, aby snad očima neuviděli a ušima neuslyšeli\, srdcem nepochopili a neobrátili se a já je neuzdravil.‘ 28Ať je vám tedy známo\, že tato Boží záchrana byla poslána pohanům. Oni uslyší.“ 29Když to řekl\, Židé odešli a velmi se mezi sebou přeli. 30Pavel zůstal po celé dva roky ve svém najatém bytě a přijímal všechny\, kteří k němu přicházeli\, 31hlásal Boží království a učil o Pánu Ježíši Kristu se vší otevřeností a bez překážek. \nŽ 68\, 20a. 21a. 29-30. 32-33. 35ab. 36c \n 20Požehnán buď Panovník\, den ze dne nás nosí jako břímě; 21Tento Bůh je nám Bohem\, který vytrhuje. 29Tvůj Bůh ti přikázal\, abys byl silný. Potvrď\, Bože\, to\, co pro nás děláš\, 30ze svého chrámu nad Jeruzalémem. Tobě budou králové přinášet dary. 32Přijdou vyslanci z Egypta\, Kúš vztáhne ruce k Bohu. 33Království země\, zpívejte Bohu! Opěvujte Panovníka. 35Předejte Bohu moc! Jeho velebnost je nad Izraelem. Bůh buď požehnán! \nsrov. J 14\, 9 \n 9Ježíš mu řekl: „ Tak dlouho jsem s vámi\, Filipe\, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl mne\, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? \nJ 14\, 7-14 \n 7Jestliže znáte mne\, poznáte i mého Otce. A od nynějška ho znáte a viděli jste ho.“ 8Filip mu řekl: „Pane\, ukaž nám Otce a to nám stačí.“ 9Ježíš mu řekl: „ Tak dlouho jsem s vámi\, Filipe\, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl mne\, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? 10Nevěříš\, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova\, která k vám mluvím\, nemluvím sám ze sebe; Otec\, který ve mně přebývá\, činí své skutky. 11Věřte mi\, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li\, věřte aspoň pro ty skutky. 12Amen\, amen\, pravím vám: Kdo věří ve mne\, i on bude činit skutky\, které činím já\, a bude činit ještě větší skutky než tyto\, neboť já jdu k Otci. 13A oč byste požádali v mém jménu\, to učiním\, aby byl Otec oslaven v Synu. 14Požádáte-li mne o něco v mém jménu\, já to učiním.“
URL:https://www.iespraha.cz/event/streda-po-6-nedeli-velikonocni-ii/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260514
DTEND;VALUE=DATE:20260515
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260115T102526Z
LAST-MODIFIED:20260115T102526Z
UID:16568-1778716800-1778803199@www.iespraha.cz
SUMMARY:Nanebevstoupení Páně
DESCRIPTION:o vigilii: Sk 1\, 1-11 \n 1První zprávu\, ó Theofile\, jsem napsal o všem\, co Ježíš začal činit a učit\, 2až do dne\, kdy byl vzat vzhůru\, když skrze Ducha Svatého dal příkazy apoštolům\, které si vyvolil. 3Jim také po svém utrpení mnoha důkazy prokázal\, že žije\, po čtyřicet dní se jim dával spatřit a říkal jim o Božím království. 4A když s nimi jedl\, nařídil jim\, aby se nevzdalovali z Jeruzaléma\, ale očekávali Otcovo zaslíbení — „které jste slyšeli ode mne\, 5neboť Jan křtil vodou\, vy však po nemnohých těchto dnech budete pokřtěni v Duchu Svatém. “ 6Když se tedy sešli\, tázali se ho: „Pane\, v tomto čase obnovíš království pro Izrael?“ 7Řekl jim: „Nepřísluší vám poznat časy a doby\, které Otec uložil ve své vlastní pravomoci\, 8ale přijmete moc Ducha Svatého\, který na vás přijde\, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku\, Samařsku a až po nejzazší konec země.“ 9Když to pověděl\, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim ho vzal z očí. 10A když se upřeně dívali do nebe\, jak odchází\, hle\, stáli vedle nich dva muži v bílých šatech 11a řekli: „Muži galilejští\, co tu stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš\, který byl od vás vzat vzhůru do nebe\, přijde právě tak\, jak jste ho viděli odcházet do nebe.“ \nve dne: Sk 1\, 6-13a \n 6Když se tedy sešli\, tázali se ho: „Pane\, v tomto čase obnovíš království pro Izrael?“ 7Řekl jim: „Nepřísluší vám poznat časy a doby\, které Otec uložil ve své vlastní pravomoci\, 8ale přijmete moc Ducha Svatého\, který na vás přijde\, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku\, Samařsku a až po nejzazší konec země.“ 9Když to pověděl\, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim ho vzal z očí. 10A když se upřeně dívali do nebe\, jak odchází\, hle\, stáli vedle nich dva muži v bílých šatech 11a řekli: „Muži galilejští\, co tu stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš\, který byl od vás vzat vzhůru do nebe\, přijde právě tak\, jak jste ho viděli odcházet do nebe.“ 12Potom se vrátili do Jeruzaléma z hory nazývané Olivová\, která je blízko Jeruzaléma\, ve vzdálenosti sobotní cesty. 13Když vešli do města\, vystoupili do horní místnosti\, kde pobývali \nŽ 47\, 2-3. 6-9 \n 2Všechny národy\, tleskejte v dlaně\, hlaholte Bohu s hlasitým jásotem! 3Vždyť Hospodin je Nejvyšší\, je hrůzu vzbuzující král\, veliký nad celou zemí! 6Vystoupil Bůh za radostného křiku\, vystoupil Hospodin za zvuku beraních rohů. 7Zpívejte žalmy Bohu\, pějte\, pějte našemu králi\, zpívejte žalmy\, 8neboť Bůh je králem celé země\, zpívejte žalmy s porozuměním. 9Bůh kraluje nad národy\, Bůh sedí na svém svatém trůnu. \nEf 4\, 7-13 \n 7Ale každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. 8Proto praví: ‚Vystoupil do výše\, odvedl s sebou zajatce a dal dary lidem.‘ 9Co jiného znamená ‚vystoupil‘\, než že nejprve i sestoupil do nejnižších částí země? 10Ten\, jenž sestoupil\, je také ten\, jenž vystoupil vysoko nad všechna nebesa\, aby naplnil všechno. 11A on dal jedny apoštoly\, jiné proroky\, některé evangelisty\, jiné pastýře a učitele\, 12aby připravili svaté k dílu služby\, k vybudování těla Kristova\, 13dokud nedospějeme všichni k jednotě víry a plného poznání Syna Božího\, v dospělého muže\, v míru postavy Kristovy plnosti\, \nMt 28\, 19a. 20b \n 19Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů\, A hle\, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku. “ \nL 24\, 36b-53 \n 36Zatímco o tom mluvili\, postavil se on uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám.“ 37Vyděsili se a vystrašeni se domnívali\, že vidí ducha. 38Řekl jim: „Proč jste tak rozrušeni a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti? 39Podívejte se na mé ruce a na mé nohy\, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti\, jako to vidíte na mně.“ 40A když to řekl\, ukázal jim ruce a nohy. 41Když tomu ještě pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili\, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“ 42Podali mu kus pečené ryby a plást medu. 43Vzal si a pojedl před nimi. 44Řekl jim: „To jsou ta má slova\, která jsem k vám mluvil\, když jsem byl ještě s vámi\, že se musí naplnit všechno\, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně\, v prorocích a Žalmech.“ 45Potom otevřel jejich mysl\, aby rozuměli Písmu\, 46a řekl jim: „Tak je napsáno\, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých; 47a na základě jeho jména má být všem národům vyhlášeno pokání k odpuštění hříchů\, počínajíc od Jeruzaléma. 48Vy jste svědky těchto věcí. 49A hle\, já na vás posílám zaslíbení mého Otce; vy však zůstaňte ve městě\, dokud nebudete oblečeni mocí z výsosti.“ 50Potom je vyvedl až k Betanii\, zvedl své ruce a požehnal jim. 51A stalo se\, když jim žehnal\, že se od nich vzdálil a byl nesen vzhůru do nebe. 52A když se mu poklonili\, s velikou radostí se vrátili do Jeruzaléma 53a byli stále v chrámě\, chválili Boha a dobrořečili mu. Amen.
URL:https://www.iespraha.cz/event/nanebevstoupeni-pane/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260515
DTEND;VALUE=DATE:20260516
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260325T083648Z
LAST-MODIFIED:20260325T084241Z
UID:16934-1778803200-1778889599@www.iespraha.cz
SUMMARY:Pátek po 6. neděli velikonoční
DESCRIPTION:Pís 2\, 17 – 3\, 1b. 2 \n 17Než zavane den a prchnou stíny\, ukaž se\, můj milý\, buď jako srnec\, jak samec gazely na horách mezi vrcholy. 1Hledala jsem\, a nenašla. 2Musím vstát a město obejít\, po ulicích a po náměstích svého hledat miláčka. Hledala jsem\, a nenašla. \nŽ 13\, 2-3b. 4. 5b-6 \n 2Dokdy\, Hospodine\, na mě budeš zapomínat? Navěky? Dokdy budeš přede mnou skrývat svou tvář? 3Dokdy se budu muset radit jen se svou duší a v srdci mít každého dne žal? 4Pohleď na mě a odpověz mi\, Hospodine\, můj Bože! Osviť mi oči\, jinak usnu smrtelným spánkem! 5 Padnu-li\, moji protivníci budou jásat. 6Já však doufám v tvé milosrdenství; mé srdce jásá nad tvou spásou. Budu Hospodinu zpívat\, protože mi prokázal dobro. \n2K 4\, 18 – 5\, 9 \n 18Nehledíme na věci viditelné\, ale na neviditelné; neboť viditelné věci jsou dočasné\, neviditelné však věčné. 1Víme totiž\, že bude-li stan našeho pozemského přebývání zbořen\, máme příbytek od Boha: ne lidskou rukou postavený\, ale věčný dům v nebesích. 2Neboť v tomto stanu sténáme a toužíme si obléci ještě i náš příbytek\, který pochází z nebe. 3Kdybychom pak byli i svlečeni\, nebudeme shledáni nahými. 4Pokud jsme totiž v tomto stanu\, sténáme a je nám těžko\, neboť nechceme být svlečeni\, nýbrž přioděni\, aby to\, co je smrtelné\, bylo pohlceno životem. 5Ten\, kdo nás právě k tomu připravil\, je Bůh\, který nám také dal Ducha jako závdavek. 6Jsme tedy vždy plni důvěry a víme\, že dokud máme domov v tomto těle\, jsme vzdáleni od Pána. 7Neboť chodíme vírou\, ne tím\, co vidíme. 8Jsme plni důvěry a raději chceme odejít z tohoto těla a přijít domů k Pánu. 9Proto se i horlivě snažíme\, abychom se mu líbili\, ať zůstáváme doma nebo odcházíme. \nsrov. L 24\, 26 \n 26Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?“ \nJ 14\, 27-31a \n 27Pokoj vám zanechávám\, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět\, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé. 28Slyšeli jste\, že jsem vám řekl: ‚Odcházím a přijdu k vám.‘ Kdybyste mě milovali\, zaradovali byste se\, že jdu k Otci\, neboť Otec je větší než já. 29Řekl jsem vám to nyní\, dříve než se to stane\, abyste uvěřili\, až se to stane. 30Již s vámi nebudu mnoho mluvit\, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nemá vůbec nic. 31Ale svět má poznat\, že miluji Otce a jednám tak\, jak mi Otec přikázal.
URL:https://www.iespraha.cz/event/patek-po-6-nedeli-velikonocni/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260516
DTEND;VALUE=DATE:20260517
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260325T084509Z
LAST-MODIFIED:20260325T085303Z
UID:16936-1778889600-1778975999@www.iespraha.cz
SUMMARY:Sobota po 6. neděli velikonoční
DESCRIPTION:Pís 5\, 9-14. 15c-d. 16c-d \n 9Čím je tvůj milý nad jiné\, ženo mnoha krás? Čím je tvůj milý nad jiné\, že tak zapřísaháš nás? 10Můj milý\, jiskrný a růžolící\, znát je mezi statisíci. 11Hlavu má jak z ryzího zlata\, černé jak havran kučery jeho kadeří. 12Oči jeho nad vodními proudy holoubata v mléce umytá nad hojnou vodou sedí. 13Jeho líce záhon balzámový osetý kořením\, co lilie rty jeho kanoucí myrhou tekutou. 14Ruce má jak válce zlaté osázené topazem. Jeho břicho vykládané slonovinou pokryto je safíry. 15 Zjevem se Libanonu podobá\, ušlechtilý jako ty cedry. 16To je můj milý a to je můj druh\, dcery Jeruzaléma. \nŽ 19\, 2-6 \n 2Nebesa vypravují o Boží slávě; obloha vypovídá o díle jeho rukou. 3Den dni vylévá řeč\, noc noci sděluje poznání. 4Není to řeč\, nejsou to slova\, jejich hlas není slyšet. 5Do celé země proniká jejich zvuk a jejich výroky do končin světa. Slunci na nich postavil stan. 6Ono jako ženich vychází ze své komnaty; veselí se jako hrdina běžící svou cestou. \n1K 15\, 53-58 \n 53Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. 54Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost\, tehdy se uskuteční slovo\, které je napsáno: ‚Smrt byla pohlcena ve vítězství.‘ 55‚Kde je\, smrti\, tvé vítězství? Kde je\, smrti\, tvůj osten? ‘ 56Ostnem smrti je hřích a mocí hříchu je Zákon. 57Budiž dík Bohu\, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista. 58Tak tedy\, moji milovaní bratři\, buďte pevní a nepohnutelní\, stále se rozhojňujte v Pánově díle\, vědouce\, že vaše námaha není v Pánu zbytečná. \nsrov. J 15\, 1-2 \n 1„Já jsem ta pravá vinná réva a můj Otec je hospodář. 2Každou ratolest ve mně\, která nenese ovoce\, odstraňuje\, a každou\, která nese ovoce\, čistí\, aby nesla hojnější ovoce. \nJ 15\, 1-8 \n 1„Já jsem ta pravá vinná réva a můj Otec je hospodář. 2Každou ratolest ve mně\, která nenese ovoce\, odstraňuje\, a každou\, která nese ovoce\, čistí\, aby nesla hojnější ovoce. 3Vy jste již čistí pro slovo\, které jsem vám pověděl. 4Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe\, nezůstává-li v révě\, tak ani vy\, jestliže nebudete zůstávat ve mně. 5Já jsem ta vinná réva\, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm\, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic. 6Jestliže někdo ve mně nezůstává\, bude jako ta ratolest vyvržen ven a uschne; pak je shromažďují a házejí do ohně\, a hoří. 7Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li mé výroky ve vás\, požádejte\, oč chcete\, a stane se vám. 8Tím bude oslaven můj Otec\, když ponesete hojné ovoce a stanete se mými učedníky.
URL:https://www.iespraha.cz/event/sobota-po-6-nedeli-velikonocni/
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;VALUE=DATE:20260517
DTEND;VALUE=DATE:20260518
DTSTAMP:20260418T044616
CREATED:20260115T102905Z
LAST-MODIFIED:20260331T120631Z
UID:16570-1778976000-1779062399@www.iespraha.cz
SUMMARY:7. neděle velikonoční A
DESCRIPTION:Poslání Ježíšových učedníků \nSk 1\, 9a. 12-14 \n 9Když to pověděl\, byl před jejich zraky vyzdvižen 12Potom se vrátili do Jeruzaléma z hory nazývané Olivová\, která je blízko Jeruzaléma\, ve vzdálenosti sobotní cesty. 13Když vešli do města\, vystoupili do horní místnosti\, kde pobývali Petr\, Jan\, Jakub\, Ondřej\, Filip\, Tomáš\, Bartoloměj\, Matouš\, Jakub Alfeův\, Šimon Zélóta a Juda Jakubův. 14Ti všichni zůstávali jednomyslně oddáni modlitbě spolu se ženami\, s Marií\, matkou Ježíšovou\, a s jeho bratry. \nŽ 133\, 1b-3 \n 1Hle\, jak je dobré a příjemné\, když bratři přebývají pospolu. 2Jako vonný olej na hlavě\, stékající na vous\, na vous Áronův\, stékající na otvor jeho roucha\, 3jako chermónská rosa\, jež padá na sijónské hory. Tam totiž Hospodin přikázal své požehnání\, život až navěky. \n2 K 4\, 1-6 \n 1Když tedy máme tuto službu podle milosrdenství\, kterého se nám dostalo\, neochabujeme\, 2ale odřekli jsme se věcí ukrývaných kvůli hanbě a nepočínáme si chytrácky ani nepřekrucujeme slovo Boží\, nýbrž zjevováním pravdy se představujeme každému lidskému porozumění před Bohem. 3Je-li však naše evangelium zahaleno\, je zahaleno těm\, kteří hynou. 4Jim\, nevěřícím\, bůh tohoto věku oslepil myšlení\, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Krista\, jenž je obrazem Božím. 5Neboť nehlásáme sami sebe\, nýbrž Ježíše Krista\, Pána\, a sebe jako vaše otroky pro Ježíše. 6Neboť Bůh\, který řekl: ‚Z temnoty ať zazáří světlo\,‘ zazářil v našich srdcích\, aby osvítil lidi poznáním Boží slávy v osobě Ježíše Krista. \nL 24\, 31 \n31 Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným. \nL 24\, 13-35 \n 13A hle\, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus\, vzdálené sto šedesát stadií od Jeruzaléma\, 14a rozmlouvali spolu o tom všem\, co se přihodilo. 15A stalo se\, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to\, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi. 16Ale jejich oči byly drženy\, takže ho nepoznali. 17Řekl jim: „O jakých věcech to spolu cestou rozmlouváte? “ I zůstali stát zasmušilí. 18Jeden z nich\, jménem Kleofáš\, mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný\, kdo pobývá v Jeruzalémě a nedověděl se\, co se v něm v těchto dnech stalo!“ 19I řekl jim: „Co to je?“ Oni mu řekli: „To s Ježíšem Nazaretským\, který byl muž prorok mocný v činu i slově před Bohem i přede vším lidem; 20jak ho velekněží a naši vládci vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho. 21My jsme však doufali\, že on je ten\, který má vykoupit Izrael. Ale přes to všechno je to už třetí den od toho\, kdy se to stalo. 22Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky\, 23a když nenalezly jeho tělo\, přišly a říkaly\, že měly dokonce vidění andělů\, kteří řekli\, že je živ. 24A někteří z těch\, kteří byli s námi\, odešli k hrobce a nalezli vše tak\, jak řekly i ženy\, jeho však nespatřili.“ 25A on jim řekl: „Ó nerozumní a zpozdilého srdce\, abyste věřili tomu všemu\, co mluvili proroci! 26Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?“ 27A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to\, co o něm bylo napsáno. 28Přiblížili se k vesnici\, kam šli\, a on si počínal\, jako by chtěl jít dál. 29Oni však na něho naléhali slovy: „Zůstaň s námi\, neboť se připozdívá a den se již nachýlil.“ I vstoupil\, aby s nimi zůstal. 30A stalo se\, když s nimi zaujal místo u stolu\, že vzal chléb\, požehnal\, rozlomil a podával jim. 31 Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným. 32A řekli si spolu: „Což v nás srdce nehořelo\, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“ 33A v tu hodinu vstali\, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty\, kteří byli s nimi\, 34a ti jim říkali\, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi. 35A oni vypravovali\, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.
URL:https://www.iespraha.cz/event/7-nedele-velikonocni-a/
END:VEVENT
END:VCALENDAR