Jste zde

Liturgie IES

Západní eucharistická liturgie
slavená v Institutu ekumenických studií v Praze
Úvodní obřady
1. Úvodní zpěv
Jeho úlohou je sjednotit a sladit shromáždění.
Může navozovat téma liturgie, může obsahovat chvály.
Je lépe volit většině účastníků známé zpěvy.
2. Liturgický pozdrav
Dialogický pozdrav předsedajícího a shromáždění vyjadřuje, že jsme shromážděni Kristem a on nás zdraví.
Liturgie je dialogem s Otcem skrze Syna v Duchu svatém.
Nejvhodnější je trinitární biblická forma pozdravu.
Odporuje duchu liturgie, pokud předsedající zdraví shromáždění jménem svým.
Např.:
Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Ducha svatého s vámi se všemi. I s tebou.
3. Uvedení do liturgie
Volná improvizovaná část, kterou přednáší nejlépe zástupce těch, kteří liturgii připravovali.
Obsahuje stručné uvedení do tématu liturgie, ať je již zvolené, či vycházející z biblických čtení či z liturgického roku.
Může též upozornit na formální specifika právě začínající liturgie.
4. Úvodní modlitba
Předsednická modlitba, ke které se shromáždění připojuje závěrečným Amen. Může mít různý obsah a strukturu, např.:
Římská orace
Výzva - Modleme se
Ticho - v křesťanském starověku to byl prostor pro individuální modlitby
Oslovení - jako celá liturgie se obrací k Otci; z protiariánského období některé orace směřované k Synu
Výrok (o boží vlastnosti) - rozvíjí oslovení, spolu s oslovením tvoří anamnetickou část orace
Prosba - pouze jedna myšlenka tvořící epikletickou část
Zprostředkující formule - např. Skrze našeho Pána…
Amen - souhlas shromáždění
Blok slova
5.        1. čtení (s případným úvodem)
Úvod obsahuje např.: Uvedení do kontextu; upozornění na klíčové místo; vysvětlení dobového pozadí
Nikoli: převyprávění textu; oznámení z čeho se čte; minikázáníLektor se ke čtení dobře připraví, aby nejen perikopu srozumitelně a bez chyb přečetl, ale aby vnitřně souzněl s jejím obsahem. Při čtení stojí. Uvede odkud čte.
Čteme-li z bible a nikoli z lekcionáře je vhodné podle kontextu gramaticky upravit první větu, aby měla podmět, případně předmět.
6.        Žalm
Ve starých i současných západních liturgiích (včetně římské) se mezizpěv myšlenkově váže na 1. čtení a má umožnit, aby právě přečtený text mohl působit v srdcích posluchačů. Pro tento účel se hodí antifonální žalm (shromáždění zpívá po určité části žalmu odpověď, jakýsi refrén), kantikum nebo jiný meditativní zpěv.
(7.       2. čtení s případným úvodem)
(8.       Alelujový zpěv)
Alelujový zpěv se myšlenkově váže k evangeliu. Předchází mu a v některých liturgiích vhodně zaznívá i znovu po jeho skončení.
9.        Evangelium        (s případným úvodem)
10.      Homilie
Biblické kázání, které aktualizuje perikopy s ohledem na potřeby posluchačů. Jde o zvěstování víry spíše než o exegezi textů. Lze doporučit rozsah jedné max. dvou stránek strukturovaných jako podobné literární útvary (úvod, stať, závěr).
11.      Ticho
Ticho umožňuje homilii doznít.
Není to zdaleka jediné místo v liturgii, kde je možné ticho zařadit. (Může být kající ticho při aktu pokání, ticho díků po přijímání, prosebné po uvedení předsednické modlitby atd.)
(12.     Symbolum - vyznání víry)
Jeho recitaci je možné zařadit při slavnostních příležitostech.
V západním prostoru je obvyklejší Apostolikum, s celým křesťanstvem nás spojuje vyznání nicejsko-cařihradské (bez filioque).
Vyznání víry je odpovědí shromáždění na slyšené boží slovo.
Např.:
Vyznejme společnou víru:
Věřím v Boha, Otce všemohoucího,
stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista,
Syna jeho jediného, Pána našeho;
jenž byl počat z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny;
trpěl pod Ponciem Pilátem,
ukřižován umřel a byl pohřben;
sestoupil mezi mrtvé,
třetího dne z mrtvých vstal;
vstoupil na nebesa,
sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího;
odtud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého;
svatou církev obecnou,
společenství svatých;
odpuštění hříchů;
vzkříšení mrtvých a život věčný.
Amen.
13.      Přímluvy
Přímluvy jsou také součástí odpovědi na boží slovo. Jsou vyhrazeny shromáždění (s výjimkou úvodu a závěru). Mohou se v nich promítnout motivy dané tématem dne, ale nemusí.
Přímluvy mají především spojovat shromáždění se světem - mají se týkat obecných potřeb (problémy světa, církví, jakkoli trpících) a potom potřeb daného shromáždění.
Mohou vyústit do kajících proseb či jiné formy pokání.
Jsou zakončeny modlitbou Páně.
 např.:
Jako ti, kterým bylo při křtu svěřeno kněžské poslání prosme Pána, Pane smiluj se.
Následují jednotlivé prosby za svět s jeho problémy, církve, trpící lidi i potřeby v tomto shromáždění.
Nebeský Otče, ty nás slyšíš skrze Krista, našeho Pána. Amen.
(14.     Akt pokání a božího milosrdenství) např.:
Skloňme se před Bohem a přijměme jeho milosrdenství:
Jsi Alfa i Omega, začátek i konec,
celý svět svěřil Otec tobě, Pane smiluj se nad námi.
Pane smiluj se nad námi.
Přišel jsi na tento svět, abys nás zachránil
a přijdeš znovu ve slávě, Kriste smiluj se nad námi.
Kriste smiluj se nad námi.
Všechno tvoříš nové. Pane smiluj se nad námi.
Pane smiluj se nad námi.
Smiluj se nad námi, všemohoucí Bože,
odpusť nám hříchy a přiveď nás do života věčného. Amen.
15.      Otče náš...
16.      Pozdravení pokoje
Znamení odpuštění, smíření a jednoty tvoří přechod mezi liturgií slova a eucharistií.
Schalom je darem božím, ne pouze naším přáním. Např.:
Předtím, než přineseme dary a začneme slavit Ježíšovu vydanost pro nás vyjádřeme své odhodlání žít v jednotě přáním pokoje, který nám daroval:
Pokoj Páně ať zůstává vždycky s vámi. I s tebou.
Pozdravme se pozdravením pokoje.
Eucharistický blok
17. Příprava darů + zpěv
Spočívá v přinesení předmětů k eucharistii - např. prostření pod liturgické nádoby, ubrousků k otírání kalicha, dále kříže, svíce, květin (pokud již nebyly připraveny na začátku slavnosti), vody k míšení s vínem a k čištění liturgických nádob, sbírky a zejména chleba a vína. Chléb a víno podáváme předsedajícímu do rukou. Doprovodný zpěv může obsahovat téma dne, nebo chvály.
18. Eucharistická modlitba
Úvod k eucharistické modlitbě
Dialog
Preface
Sanktus
Postsanktus
Slova ustanovení
Anamnese
Aklamace
Epiklese (konsekrační) a komuniální
Přímluvy
Doxologie
Amen
19.      Lámání chleba - zpěv
Předsedající láme chléb, aby počet kousků odpovídal zhruba počtu přijímajících. Je tak naznačeno dělení a sdílení. Kristus se rozdává všem. V některých ritech je během lámání zpíván zpěv, např. Agnus Dei po celou dobu lámání.
20.      Přijímání
Podávání služebníkem – zdůrazní se služebné kněžství
Podávání mezi sebou – zdůrazní se obecné kněžství
Během přijímání je možno zpívat meditativní zpěvy.
(21.     Díkůčinění)
Poděkování za všechny dary, které jsme¨obdrželi se může dít např. improvizovanými díky podobně jako probíhají přímluvy, nebo vhodnou písní či je součástí závěrečné modlitby.
22.      Modlitba po přijímání
Závěrečnou modlitbu přednáší předsedající. Formálně je podobná modlitbě vstupní.
Závěr
23.      Oznámení
Zařadit, pokud je užitečné.
24.      Poslání
Má být výzvou ke svědectví a službě světu (zužitkování a „pokračování“ liturgie) formou např. biblického verše.
25.      Závěrečný zpěv

Zpravidla obsahuje opět téma dne nebo díkůčinění.